PRUNUS PENSYLVANICA L. f. – slivoň pensylvánská

Syn.: Cerasus pensylvanica (L. f.) Loisel.
Česká jména: slivoň pensylvánská (Mareček 1999)
Čeleď: Rosaceae – růžovité

Prunus pensylvanica

Rozšíření: Severovýchod USA (na jih areál zasahuje hřebenem Appalačských hor až do východního Tennessee) a jihovýchod Kanady (severně až po Newfoundland a jižní Labrador), směrem západním pokračuje přes jižní Kanadu až do Britské Kolumbie, do oblasti prérií a předhůří Skalistých hor však zasahuje jen okrajově.

Ekologie: Roste v sušších i vlhčích lesích, v křovinách, na pasekách, pastvinách i loukách, často se na lokalitách objevuje po požáru nebo jiných kalamitních událostech. Vystupuje až do nadmořské výšky okolo 1800 m.

Prunus pensylvanica

Popis: Opadavý keř nebo malý strom, 5–15(–30) m vysoký. Kmen je rovný, úzký, koruna kulovitá, borka červenohnědá, lesklá, odlupuje se v horizontálních pásech. Mladé výhony jsou červenohnědé, lysé, listy jsou střídavé, řapíkaté, kopinaté, 4–11 cm dlouhé a 1–4,5 cm široké, na okraji pilovité, zelené, na rubu světlejší. Květenství je 5–7květé, květy dosahují zhruba 1 cm průměru, korunní lístky jsou bílé. Plodem je červená peckovice dosahující 4–8 mm v průměru, chuti kyselé.

Využití: Plody této třešně jsou jedlé a mohou být použity v želé a marmeládách, především však slouží jako potrava ptákům. Dřevo je měkké, málo trvanlivé, používá se k topení.

Prunus pensylvanica
Prunus pensylvanica
Prunus pensylvanica

Fotografováno v průběhu roku 2013 (Kanada, Alberta, Calgary, podél Elbow River a Britská Kolumbie, Fairmont Hot Springs).