Syn.: Loranthus schiedeanus Schltdl. et Cham.
Čeleď: Loranthaceae Juss. – ochmetovité
Psittacanthus schiedeanus
Rozšíření: Pochází ze Střední Ameriky, kde roste v území mezi jižním Mexikem a Panamou, zpravidla ve větších nadmořských výškách.
Ekologie: Poloparazitická rostlina, roste jako nespecifický epifyt na dřevinách z čeledí Fagaceae (bukovité), Myrtaceae (myrtovité) nebo Winteraceae. Nejčastěji je k vidění na různých druzích středoamerických dubů (Quercus).
Psittacanthus schiedeanus
Popis: Dosti velký keř s hranatými dřevnatými větvemi až 3 m dlouhými. Listy jsou stálezelené, většinou vstřícné, krátce stopkaté, vejčité až kopinaté, 5–25 cm dlouhé a 2–10 cm široké, někdy poněkud asymetrické, modrozelené, celokrajné, na vrcholu většinou tupě špičaté. Pětičetné květy tvoří bohaté květenství složené z vidlanů; stopky jsou za květu růžové až červené; pod květem je nepatrný kalíšek tvořený listenci; kalich je drobný; koruna je dlouze trubkovitá, téměř rovná, 6,5–8,5 cm dlouhá, na bázi oranžová, na špičce většinou žlutá, na vrcholu poněkud rozšířená; tyčinky vyčnívají z květů; gyneceum srůstá ze 4 plodolistů a tvoří spodní semeník. Plody jsou asi 2 cm dlouhé černofialové bobule na oranžových stopkách.
Psittacanthus schiedeanus
Psittacanthus schiedeanus
Psittacanthus schiedeanus
Poznámka: Poloparazit s velmi nápadnými květy, přizpůsobenými na opylování kolibříky (Trochilidae). Podobně velké, barevné květy s trubkovitými korunami má většina tropických zástupců čeledi ochmetovitých, které na ostatních kontinentech opylují jiné druhy ptáků, např. z čeledi kystráčkovitých (Meliphagidae). Naproti tomu jmelí (Viscum) a další příbuzné rody, které jsou dnes řazeny do čeledi santálovitých (Santalaceae), mají květy drobné, nevýrazné.
Psittacanthus schiedeanus
Psittacanthus schiedeanus
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 2. 3. 2009 (Kostarika, svahy sopky Irazú u obce Chicua), Jindřiška Vančurová, dne 17. 2. 2014 (Kostarika, Volcán Barva).