PTEROCARYA PTEROCARPA (Michx.) Kunth – lapina jasanolistá / orechovec jaseňolistý

Syn.: Pterocarya fraxinifolia (Poiret) Spach, Pterocarya caucasica C. A. Mey., Pterocarya sorbifolia Dipp., Juglans fraxinifolia Lam.
Čeleď: Juglandaceae Kunth. – ořešákovité

Rozšíření: Turecko – jižní, jihovýchodní a severní část Anatólie, Gruzie, oblast u Kaspického moře – severní Írán, Turkmenistán, Kavkaz. Vertikální rozmezí 5–1 730 m n. m. V Evropě poprvé v roce 1782, na území ČR vysázená v roce 1844 v pražské Královské oboře. V období třetihor byl rod Pterocarya rozšířený po celé severní polokouli, dnes je zastoupen 8 druhy.
Ekologie: Těžištěm původního výskytu jsou opadavé listnaté lesy, křoviny, porosty kolem vodotečí, vlhčí strže. Roste hlavně na hlubších hlinitých a aluviálních půdách. Polostinná dřevina, náročná na vláhu. Doprovázejí ji druhy Quercus iberica, Q. hartwissiana, Q. imeretina, Q. castaneifolia, Carpinus caucasica, C. betulus, C. orientalis, Zelkova carpinifolia, Diospyros lotus, Acer laetum, Castanea sativa, Fagus orientalis, Albizzia julibrissin, Alnus subcordata, A. barbata, Parrotia persica, Rhododendron ponticum atd.

Popis: Jednodomý opadavý strom, 15–30 m vysoký, v průměru kmene dosahuje až 1,5 m. Často od báze vícekmenný, s mohutnou rozkladitou korunou a kořenovými výběžky. Borka šedohnědá, v mládí hladká, později hluboce rozbrázděná. Letorosty olivově zelené až olivově hnědé, lysé s roztroušenými lenticelami, dřeň přehrádkovaná. Pupeny střídavé, nahé, bez semenných šupin, rezatě hnědé, plstnaté, stopkaté. Postranní drobné, kulaté, koncový největší. Listy lichozpeřené, 20–50 cm dlouhé, 5–12jařmé. Lístky podlouhlé až kopinaté, 6–12 cm dlouhé, na bázi asymetrické, na líci tmavozelené, lesklé, na rubu s chomáčky hvězdovitých chlupů v paždí žilek; okraj pilovitý. Vřeteno listů bez křídel. Listy na podzim zlatavě žlutě zabarvené. Květy jednopohlavné, v převislých jehnědách. Samčí jehnědy husté, 7–12 cm dlouhé, v úžlabí listů na loňských větvičkách nebo na bázi letorostů, samičí jehnědy řídké, 10–14 cm dlouhé, vyrůstající na letorostech. Plodem jsou asi 1 cm velké oříšky se 2 polokruhovitými, 1,5–2 cm širokými kožovitými křídly, uspořádané v 20–50 cm dlouhých převislých plodenstvích. Kvete v dubnu až květnu, plody dozrávají během října až listopadu.


Použití: Dřevo lapiny je velmi kvalitní, podobné ořechovému, používá se k výrobě dýh, překližek, nábytku, hraček, na zápalky. Místy se využívá i lýko k výrobě klobouků.
V ČR zřídka vysazována v parcích jako solitérní dřevina s dekorativním habitem a zajímavým plodenstvím. Vhodná spíše pro nižší a teplejší polohy, občas bývá poškozována mrazem.

Fotografováno dne 28. 9. 2006 (Sychrov, zámecký park).