Syn.: Aira miliacea Vill., Atropis capillaris Schur, Atropis distans (Jacq.) Griseb., Atropis limosa (Schur) Degen, Flatt et Thaisz ex Hayek, nom. inval., Catabrosa distans (Jacq.) Link ex Heynh., Festuca capillaris Lilj., Festuca distans (L.) Kunth, Festuca limosa (Schur) Simonk., Glyceria capillaris (Lilj.) Wahlenb., Glyceria distans (Jacq.) Wahlenb., Heleochloa distans (Jacq.) Fr., Hydrochloa distans (Jacq.) Hartm., Molinia capillaris (Lilj.) Hartm., Molinia distans (Jacq.) Hartm., Panicularia distans (Jacq.) Kuntze, Phippsia distans (Jacq.) Á. Löve et D. Löve, Phippsia limosa (Schur) Á. Löve et D. Löve, Poa caduca Kit., Poa distans Jacq., Poa miliacea (Vill.) Lam. ex DC., Poa retroflexa Curtis, Poa retrofracta Stokes, Poa salina Pollich, Puccinellia capillaris (Lilj.) Jansen, Puccinellia coarctata Fernald et Weath., Puccinellia embergeri H. Lindb., Puccinellia filiformis Keng, Puccinellia fontqueri (Maire) Ponert, Puccinellia glauca (Regel) V. I. Krecz., Puccinellia intricata (Crép.) Ponert, Puccinellia limosa (Schur) Holmb., Puccinellia parlatorei (Bég.) Cif. et Giacom., Puccinellia picbaueri Podp., nom. inval., Puccinellia pseudoconvoluta Klokov, Puccinellia retroflexa (Curtis) Holmb., Puccinellia sevangensis Grossh., Puccinellia suecica (Holmb.) Holmb., Puccinellia suksdorfii H. St. John, Sclerochloa distans (Jacq.) Bab., Sclerochloa multiculmis Syme
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Puccinellia distans
Rozšíření: Druh se vyskytuje v celé Evropě, severní Africe (Alžírsko, Maroko, Tunisko), v Asii (od Turecka a Kavkazu přes Írán, Střední Asii, Pákistán a Kašmír na západní Sibiř, do Mongolska, Číny, Koreje a Japonska) a v Severní Americe. Druhotně rozšířen i jinde po světě v mírném pásu (např. Nový Zéland). U nás původně jen vzácně na slaniskách, expanzivně se však rozšířil podél solených komunikací a dnes patří mezi běžné druhy.
Puccinellia distans

Puccinellia distans

Ekologie: Slanomilný druh přirozeně se vyskytující na vnitrozemských slaniskách a na slaných loukách na mořském pobřeží. Vyhledává vlhčí slané půdy, jílovité i písčité, s dostatkem živin. Díky zimnímu solení komunikací je dnes široce rozšířen na druhotných stanovištích podél cest, kde tvoří typické 20–30 cm široké pásy sivě zelené barvy. Kvete od května do září.
Popis: Víceletá volně trsnatá tráva, šedě zelená. Stébla vystoupavá, 10–50 cm vysoká, zploštělá. Listy ploché, na líci s výraznými žebry, až 10 cm dlouhé a 2–4 mm široké, jazýček 2 mm dlouhý, tupý. Lata řídká, rozkladitá, spodní větévky po odkvětu dolů šikmo skloněné, klásky podlouhlé, 3–7 mm dlouhé a 4–7květé, plevy vejčité, blanité, nestejné, pluchy delší než plevy, podlouhle vejčité, široce blanitě lemované, bez osiny. Plodem je okoralá obilka.
Ohrožení a ochrana: Druh je Červeným seznamem květeny ČR (2012) hodnocen jako kriticky ohrožený (C1t), v slovenském ČZ (2015) je hodnocen jako nedostatečně dokumentovaný, je zde však chráněn zákonem (DD/§). Toto hodnocení se ovšem nevztahuje k rostlinám na druhotných stanovištích, ale jen k původnímu výskytu na slaniskách.
Poznámka: Když se začal zblochanec oddálený šířit podél solených komunikací, vynořily se úvahy, že rostliny na přirozených stanovištích jsou odlišné; začalo se pro ně užívat jméno Puccinellia limosa. Odlišnosti se ovšem nepotvrdily, i když je nanejvýš pravděpodobné, že šířící se rostliny neunikly z velmi omezených populací na našem území, ale že k přechodu na člověkem vytvořená stanoviště došlo v jiné části areálu.
Puccinellia distansPuccinellia distans
Puccinellia distans
Fotografováno dne 6. 7. 2009 (CHKO Beskydy, Prostřední Bečva).