Česká jména: jablka zrnatá (Černý 1517), granatové aneb zrnaté jablko (Zalužanský 1592), granátová jabloň (Veleslavín 1598), marhaník obecný (Presl 1846), marhaník obecný, granátovník obecný (Mareček 1999)
Čeleď: Lythraceae J. St-Hill. – kyprejovité; Punicaceae Horan. – marhaníkovité
Punica granatum
Rozšíření: Původní je pravděpodobně ve Střední Asii (Írán, Turkmenistán), po celá staletí se pěstuje v kultuře, rozšířil se do celého Mediteránu, severní Indie, Číny, druhotně se vyskytuje také v Makaronésii a v jižních státech USA.
Ekologie: Roste na suchých a kamenitých svazích, v lemech křovin, často v blízkosti lidských sídel, zahrad a cest.
Popis: Opadavý keř až malý strom, 1–4(–7) m vysoký, bohatě větvený, mladé větve obvykle trnité, listy řapíkaté, vstřícné, obkopinaté až kopinaté, až 10 cm dlouhé, celokrajné, kožovité, lysé. Květy jednotlivé nebo po 2–3 na konci větví, většinou 6četné (5–8četné), kalich vytrvalý, dužnatý, červený, srostlý s korunou v trubkovitou češuli, korunní lístky červené, vzácně nažloutlé i bílé, kvete od května do září. Plodem je kulovitá bobule, 8–15 cm v průměru, semena (200–300) s růžovým až červeným osemením, jedlá – sladkokyselá.
Ohrožení a ochrana: Marhaník obecný je uveden v Červené knize Ruska.
Využití: Plody se konzumují čerstvé, vyrábějí se z nich i sirupy, grenadina, víno a další pochutiny, ale i léčiva. Oplodí se dříve používalo i k barvení na červeno a na činění kůží. V subtropických oblastech se vysazuje jako dekorativní dřevina i do zahrad (v klimatických podmínkách střední Evropy nelze tento druh pěstovat celoročně venku).
Poznámka: Granátovému jablku byl ve starověké mytologii přisuzován velký význam, bylo atributem několika řeckých bohyní (především Héry), symbolem obětování a znovuzrození. Objevuje se i v biblických textech, v křesťanství je obvykle symbolem víry a církve.
Punica granatumPunica granatum
Punica granatumPunica granatum
Fotografováno dne 28. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, okolí Levada dos Piornais).