Syn.: Chamaesciadium aucherianum (Decne. ex Boiss.) M. Hiroe, Pycnocycla aucheriana Decne. ex Boiss., orth. var.
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Pycnocycla aucherana
Rozšíření: Typický makránský element, areál se rozkládá v jižním Íránu a jihozápadním Pákistánu a izolovaně v horách v severním Ománu. Výskyt v Afghánistánu je nejistý.
Ekologie: Stanovištěm je řídká travinobylinná a křovinná vegetace na kamenitých svazích, řidčeji i na štěrcích ve vádí na úpatí hor. Vystupuje do nadmořské výšky asi 1000 m.
Pycnocycla aucherana
Popis: Pichlavý, bohatě větvený polokulovitý keřík vysoký do 60 cm. Listy jsou střídavé, tuhé, členěné do 3–5 čárkovitých, až 6 cm dlouhých úkrojků zakončených ostrou špičkou. Květenství jsou kompaktní složené okolíky na stopkách 10–15 cm dlouhých; paprsky jsou početné, asi 1 cm dlouhé; listenů obalu je 5–7, trnitých, 1–4 cm dlouhých; obalíček tvoří 4–5 velmi úzkých, rovněž ostnitých listenů; květy jsou 5četné, v okolíčku jsou vnější květy samčí, na tlustých krátkých stopkách, vnitřní jsou oboupohlavné, přisedlé; kališní lístky jsou čárkovité, asi 1 mm dlouhé; korunní lístky dvouklané, bílé nebo růžové; semeník je spodní, brvitý. Plody jsou válcovité až elipsoidní dvounažky asi 5 mm dlouhé, s rýžkami o jednom proužku a žebry s 2 proužky.
Ohrožení a ochrana: Červená kniha Ománu (2015) tento druh hodnotí jako zranitelný (vulnerable), zdá se, že zde v poslední době došlo vlivem zintenzivnění pastvy k fragmentaci populací.
Poznámka: Do rodu Pycnocycla náleží asi 10 dosti podobných druhů s areálem od severní Afriky až do Indie, ve flóře Ománu jich byla zaznamenána celá polovina.
Pycnocycla aucherana
Pycnocycla aucherana
Pycnocycla aucherana
Pycnocycla aucherana
Pycnocycla aucherana
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 2. a 3. 10. 2015 (Omán, gov. Ad Dakhiliyah, Al Hamra a Misfat al Abriyyin).