TANACETUM PARTHENIUM (L.) Sch. Bip. – vratič řimbaba / rimbaba obyčajná

Syn.: Chrysanthemum parthenium (L.) Bernh., Leucanthemum parthenium (L.) Godron et Gren., Matricaria parthenium L., Pyrethrum parthenium (L.) Sm.
Česká jména: římbaba (Koniáš 1704), kopretina heřmánková, řimbaba (Sloboda 1852), kopretina řimbaba (Polívka 1912, Domin et Podpěra 1928), řimbaba obecná (Danihelka 2012)
Slovenská jména: rimbaba obyčajná (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Pyrethrum parthenium

Tanacetum parthenium

Rozšíření: Původní v jihovýchodní Evropě, v Malé Asii a na Kavkaze. Dnes je pěstována téměř v celé Evropě, kde také zplaňuje, zavlečena i do Ameriky. U nás dříve častěji pěstovaná, dnes převládají zplanělé populace.

Ekologie: Roste na zahradách, hřbitovech, podél zdí, na návsích a v parcích, na ruderálních stanovištích. Daří se jí na slunných a teplých stanovištích a propustných půdách bohatých na dusík. Kvete od června do září.

Popis: Vytrvalá, 30–60 cm vysoká bylina. Lodyha krátce vystoupavá až přímá, mělce rýhovaná, v horní polovině větvená, pýřitá nebo žláznatě chlupatá. Listy střídavé, dolní dlouze, horní krátce řapíkaté, řapík hustě žláznatý. Čepel vejčitá, peřenoklanná s 2–5 páry úkrojků, 5–7 cm dlouhá, 3,5–4,5 cm široká, na rubu hustě žláznatá. Úbory mají 1,3–2,5 cm v průměru, vyrůstají v chocholičnaté latě po 15–20. Zákrov zploštěle polokulovitý, zákrovní listeny podlouhlé, s širokým suchomázdřitým lemem. Úbor se skládá z paprskujících jazykovitých květů s bílou ligulou kratší než je průměr terče a trubkovitých žlutých pěticípích květů terče nebo pouze jen z bílých trubkovitých květů. Plodem je nažka.

Využití: Rostlina je pěstována pro své léčivé účinky a jako okrasná trvalka. Kvetoucí nať se používá proti horečce, bolestem a migrénám, působí protirevmaticky, slabě projímavě a podporuje žaludeční aktivitu.

Tanacetum parthenium
Pyrethrum partheniumTanacetum parthenium

Fotografováno dne 23. 6. 2007 (Česko, Čechy, Litíč).