Západně Litoměřic se nade vsí Žalhostice zdvihá z poloviny ukousaný obrys čedičového kuželu vrchu Radobýl (399 m n. m.), jehož část byla již roku 1966 vyhlášena chráněným územím, dnešní výměra přírodní památky činí necelých 5 ha, ale zajímavé je i nechráněné okolí (mapa). Radobýl sice není tak známý jako nedaleký Lovoš, ale z přírodovědného hlediska je neméně zajímavý. Předmětem ochrany jsou velmi pěkné ukázky sloupcovitého rozpadu čediče a teplomilná rostlinná společenstva na jižních svazích.
Radobýl
Severní svah je porostlý listnatým lesem, okolí kopce křovinami, lady a zanedbanými loukami. Místy lze najít na živiny náročnější druhy, jako je ostřice chabá (Carex flacca) nebo oman vrbolistý (Inula salicina), hojný je kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), z dřevin můžeme zmínit kalinu tušalaj (Viburnum lantana), hrušeň polničku (Pyrus pyraster), jilm habrolistý (Ulmus minor), rostou zde také zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a pcháč bezlodyžný (C. acaule), hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia), oman pravý (Inula helenium), voskovka menší (Cerinthe minor), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), jetel alpínský (Trifolium alpestre), na dně bývalého lomu zaujme na tolici dětelové (Medicago lupulina) cizopasící záraza žlutá (Orobanche lutea), kolem žluté značky ze Žalhostic lze spatřit bohaté porosty žlutě kvetoucího hrachoru pačočkového (Lathyrus aphaca), na hořčíku (Picris hieracioides) cizopasící zárazu hořčíkovou (Orobanche picridis), případně čistec německý (Stachys germanica).
Radobýl
Na skalách rostou např. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mařinka psí (Asperula cynanchica), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), silenka ušnice (Silene otites), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) aj.
Radobýl
Nejcennější jsou ovšem reliktní pelyňkové stepi s hojným výskytem pelyňku ladního (Artemisia campestris). Zde rostou např. česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), bodlák nicí (Carduus nutans), pelyněk pontický (Artemisia pontica), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), čistec přímý (Stachys recta), máčka ladní (Eryngium campestre), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), kavyl sličný (Stipa pulcherrima) nebo kavyl vláskovitý (S. capillata), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), tolice nejmenší (Medicago minima), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), ostřice nízká (Carex supina), stovky jedinců strošku pomněnkového (Lappula squarrosa) a hvozdíčku prorostlého (Petrorhagia prolifera), v suťovém poli roste dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos).
Radobýl
Ovšem největší vzácností jsou patrně zárazy vázané na pelyňky. V příznivých letech zde vykvétají desítky záraz písečných (Orobanche arenaria) v celé škále odstínů od téměř bílých až po sytě fialově modré, nemenší desítky záraz šupinatých (Orobanche artemisiae-campestris); oba tyto druhy rostou i na dně bývalého lomu, na místech s výskytem živné rostliny. Vzácně zde vykvétá také záraza namodralá (Orobanche coerulescens). Pod vrcholem, na místech s hlubší půdou, roste okrasná divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), nenápadný kozinec rakouský (Astragalus austriacus) a v porostech řebříčků je pravidelně nalézána záraza nachová pravá (Orobanche purpurea subsp. purpurea). Na samém vrcholu prý roste pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca).
Radobýl
Z vrcholu se nabízejí opravdu velkolepé pohledy na českou krajinu, vzorové ukázky sloupcovité odlučnosti čediče chvílemi působí téměř živě, jako zpěněné černé vody valící se peřejemi a vůbec jde o místo čarokrásné a pozoruhodné.
Radobýl
Fotografováno v červnu a červenci 2013.