Syn.: Clavaria apiculata Fr., Clavaria densissima Peck, Clavariella apiculata (Fr.) P. Karst.
Čeleď: Gomphaceae Donk – stročkovcovité
Ramaria apiculata
Rozšíření: V celém mírném pásmu severní polokoule.
Ekologie: Vyrůstá v dubnu až říjnu na trouchnivějícím dřevu jehličnanů, i ponořeném v hrabance nebo skrytém v trávě či mechu.
Ramaria apiculata
Popis: Plodnice jsou kompaktní shluky většinou štíhlých, korálům podobných hladkých větviček zakončených četnými špičkami. Jsou 4–10(–14) cm vysoké a 2–10 cm široké, okrové až růžově nahnědlé barvy. Větvičky jsou téměř rovnoběžné a poněkud zploštělé, každá se 3–6× dělí, aktivně rostoucí vrcholy jsou světlé až světle žlutozelené, mohou být světle žlutorůžové až světle žlutavě hnědé; nazelenalé zbarvení se postupně rozšiřuje směrem dolů. Třeň je krátký, válcovitý, stejně zbarvený jako větvičky. Při poranění nebo otlačení se všechny části zbarvují hnědě. Dužnina je tuhá, nažloutle bílá, na řezu rychle tmavne. Vůně je slabá, chuť hořká. Výtrusný prach je světle zelenožlutý, výtrusy elipsoidní, 7–10 × 3,5–5 µm velké.
Ramaria apiculataRamaria apiculata
Ramaria apiculata
Záměny: Je možné je zaměnit s jinými druhy kuřátek, které mají zelenavé zbarvení plodnic, podobná jsou především kuřátka zelenající (Ramaria abietina), která ale zelenají od zdola nahoru a špičky zůstávají dlouho okrové, nerostou na dřevu.
Využití: Je nejedlé.
Poznámka: Varieta Ramaria apiculata var. brunnea R. H. Petersen má vrcholky větviček bělavé.
Ramaria apiculata
Fotografováno ve dnech 4. 9. 2010 (u Rakovníka) a 5. 9. 2010 (u Roztok).