Syn.: Metroxylon ruffia (Jacq.) Spreng., Raphia kirkii Engl. ex Becc., Raphia lyciosa Comm. ex Kunth, Raphia pedunculata P. Beauv., Raphia polymita Comm. ex Kunth, Raphia ruffia (Jacq.) Mart., Raphia tamatavensis Sadeb., Sagus farinifera Gaertn., Sagus pedunculata (P. Beauv.) Poir., Sagus ruffia Jacq.
Čeleď: Arecaceae Bercht. et J. Presl – arekovité
Raphia farinifera
Rozšíření: Původní na Madagaskaru a ve východní Africe. Pěstované rostliny jsou známy z dalších oblastí tropů, např. ze Seychel.
Ekologie: V domovině roste na březích vodních toků; vyžaduje vlhká místa s propustnými půdami. Rostliny jsou monokarpické, po odkvětu hynou, ale předtím vyhánějí z oddenku postranní kmeny.
Raphia farinifera
Popis: Jednodomá, vícekmenná palma; kmen je 2–10 m vysoký, pokrytý zbytky bází odumřelých listů a tmavohnědými šupinami. Listy jsou velmi mohutné, až 10(–20) m dlouhé, zpeřené, na vrcholu často ohnuté, na velkých jedincích směřují přímo vzhůru; lístky jsou všesměrné, čárkovité, 1–2 m dlouhé, zejména v dolní polovině listu velmi ostře špičaté. Květenství je mnohokvětá, hustá, štíhlá šištice, s krátkými postranními větvemi; květy jsou jednopohlavné; samčí květy jsou na koncích větviček, zatímco na jejich bázi jsou za listeny květy samičí. Plody jsou dosti velké, vejcovité oříšky, pokryté lesklými červenohnědými šupinami.
Využití: Z houževnatých vláken se vyrábějí košíky a klobouky, vlákna mají uplatnění jako vazačský materiál v zahradnictví. Řapíky a listová vřetena jsou pevná a pružná a používají se jako stavební materiál. Mladé listy jsou pokryty voskem, který se místy sbírá a připravují se z něj lešticí vosky na podlahy či boty. Místy jsou rostliny káceny těsně před květem a jejich dřeň z kmenů, která obsahuje extrémní množství škrobu, je konzumována jako ságo.
Raphia fariniferaRaphia farinifera
Raphia farinifera
Raphia farinifera
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 12. 9. 2008 (Seychely, ostrov Praslin: Anse Volbert).