Syn.: Scorzonera tingitana L., Sonchus tingitanus (L.) Lam., Picridium tingitanum (L.) Desf., Reichardia orientalis (L.) Hochr.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Reichardia tingitana
Rozšíření: Původní ve Středozemí, Makaronésii, na severovýchodě Afriky a v jihozápadní Asii (až do severozápadní Indie). Byla zavlečena i do Austrálie a Tichomoří.
Ekologie: Roste na pobřežních dunách, píscích i úhorech, vystupuje až do nadmořské výšky kolem 2100 m. Kvete skoro celoročně, na severní polokouli hlavně od února do května, na jižní polokouli od srpna do října.
Reichardia tingitana
Popis: Jednoletá nebo krátkověce vytrvalá bylina, 10–35(–60) cm vysoká. Lodyha je přímá, přízemní listy v růžici, obkopinaté, většinou zpeřené, dužnaté, lysé až papilnaté, šedozelené, 2–14 cm dlouhé a 0,7–4 cm široké, na okraji zubaté, lodyžní často redukované, přisedlé, kopinaté. Úbory koncové, jednotlivé, vnější zákrovní listeny vejčité, vnitřní listeny kopinaté, se suchomázdřitým lemem. Jazykovité květy jsou žluté, obvykle s purpurovou bází, liguly 11–20 mm dlouhé, na rubu s červeným proužkem. Plodem je nažka s chmýrem.
Druh je dosti variabilní rozlišuje se několik variet (např. R. t. var. mauritii, var. pinnatifida), občas se i kříží s dalšími zástupci rodu.
Poznámka: Rod byl pojmenován po německém botanikovi Johannu J. Reichardovi.
Reichardia tingitana
Reichardia tingitana
Reichardia tingitana
Fotografovaly Věra Svobodová, dne 7. 5. 2009 (Jordánsko, skály nad Petrou); Naďa Gutzerová, únor 2005 (Kanárské ostrovy, Fuerteventura, duny u Coralejo) a 19. 3. 2006 (Lanzarote, Mirador del Rio).