Heinrich Gottlieb Ludwig Reichenbach se narodil dne 8. 1. 1793 v Lipsku, zemřel 17. 3. 1879 v Drážďanech. Významný německý botanik i zoolog, ornitolog.

Jeho otec J. F. J. Reichenbach byl autor prvního řecko-německého slovníku (1818). Od roku 1810 studoval medicínu a přírodní vědy na univerzitě v Lipsku, v roce 1818 se stal na univerzitě asistentem. V roce 1820 byl jmenován ředitelem muzea přírodních věd v Drážďanech a profesorem na lékařské akademii v Drážďanech, kde zůstal do roku 1862.
Později patřil k zakladatelům drážďanské botanické zahrady, účastnil se také založení drážďanské ZOO. Zoologické sbírky muzea byly téměř zcela zničeny při požáru paláce Zwingru během ústavní krize v roce 1849, ale Reichenbach je nahradil během několika let.
Byl uznávaným ornitologem a botanikem. Hodně publikoval, své práce také ilustroval. Mezi jeho práce patří např. Monographia generis Aconiti (1820, s 19 obrazy), Iconographia Botanica seu Plantae criticae (1823–32, 10 svazků), Flora germanica excursoria (1830–32, 2 díly), Flora exotica (1834–36), Flora germanica exsiccata (1830–45), Handbuch der speciellen Ornithologie (1851–54), Deutschlands Fauna (1842, 2 díly). Nejrozsáhlejším dílem jsou Icones florae Germanicae et Helveticae (Lipsko, 1834–1912), na jehož zpracování se podílel jeho syn Heinrich Gustav.

V botanické literatuře se používá zkratka RCHB. Na jeho počest byla pojmenována v roce 1857 Viola reichenbachiana Bor. (syn. V. sylvatica auct.), violka lesní, Violaceae.
ReichenbachReichenbach
Heinrich Gustav Reichenbach se narodil 3. 1. 1823 v Lipsku, syn předešlého, zemřel 6. 5. 1889 v Hamburku.

Začal se studiem orchidejí v 18 letech, pomáhal otci H. G. L. Reichenbachovi se zpracováním publikace Icones florae Germanicae et Helveticae, zajímal se o ornitologii. Studoval botaniku a titul doktora botaniky získal prací o pylu orchidejí. Brzy potom (1855) byl jmenován mimořádným profesorem botaniky na universitě v Lipsku. V letech 1863–1889 se stal ředitelem botanické zahrady Hamburské university. Je považován za největšího německého znalce orchidejí 19. století. V té době byly do Evropy posílány stovky nově objevených orchidejí, Reichenbach je identifikoval, popisoval, klasifikoval, pojmenoval mnoho nových druhů a rodů. Cenil si množství popisů nových taxonů, ale mnohé popisy byly povrchní a následkem bylo mnoho taxonomických problémů a nejasností. Po smrti Johna Lindleye – otce orchideologie – se stal světovou autoritou v znalosti orchidejí. K jeho pracím patří např. Beiträge zu einer Orchideenkunde Central-Amerika´s (Hamburg, 1866).
Svůj rozsáhlý herbář a knihovnu odkázal Naturhistorisches Museum ve Vídni, navíc s podmínkou, že budou 25 let po jeho smrti nepřístupné. Původně se předpokládalo, že je odkáže Kew Gardens. Odkaz byl pravděpodobně reakcí na jmenování Roberta Rolfeho vedoucím taxonomem v Kew. Výsledkem uzavření herbáře bylo velké množství dvojích nebo i vícenásobných popisů rostlin, které musely být později napravovány a vedly ke složité synonymice u orchidejí.
Po Reichenbachově smrti pokračoval v jeho práci F. W. L. Kränzlin (1847–1934) a vydal práci Reichenbach, Kränzlin: Xenia Orchidacea. Beiträge zur Kenntniss der Orchideen (Lipsko, 1858–1900). H. G. Moon (1857–1905) koloroval 192 obrazů orchidejí s Reichenbachovým popisem, publikace je známa jako Reichenbachiana.

V botanické literatuře se používá zkratka jména RCHB. f. Na jeho počest bylo pojmenováno mnoho druhů rostlin, např. Nepeta reichenbachiana, Phalaenopsis reichenbachiana, Stanhopea reichenbachiana.