Národní přírodní rezervace Rejvíz patří k nejznámějším maloplošným chráněným územím ve Slezsku a patrně se jedná o nejznámější slezské rašeliniště vůbec. Najdeme ho asi 10 km východně od města Jeseník u stejnojmenné osady. Návštěvu této turistické atrakce lze jedině doporučit, přímo z naučné stezky pozorné oko zaznamená mnohou zajímavost: vzorové ukázky rašelinného lesa, prstantec Fuchsův, kýchavici bílou nebo třeba borovici blatku. A při troše štěstí bedlivé ucho může zaslechnout nápadný křik chřástala polního.
Rejvíz
V jádru rezervace se ukrývá největší jesenické vrchoviště s Velkým a Malým mechovým jezírkem. Kromě rašeliníků se zde vyskytuje oblíbená rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a v zarostlém zcela nepřístupném Malém jezírku také vzácná blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris). Zvláštním klidným kouzlem se vyznačují blatkové bory, které kromě borovice blatky (Pinus uncinata subsp. uliginosa) a mechorostů hostí smrk ztepilý (Picea abies) a břízu karpatskou (Betula carpatica), z keříčků pak borůvku (Vaccinium myrtillus), vlochyni (V. uliginosum), kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris) a rojovník bahenní (Ledum palustre), z bylin třeba rašelinnou podobu prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii).
Rejvíz
Blatkový bor můžeme na Rejvízu spatřit přímo u Velkého mechového jezírka. Rašelinný les si lze prohlédnou jak z povalového chodníku na cestě k jezírku, tak podél žluté značky směrem k Bublavému pramenu. Převažuje smrk ztepilý, bylinné patro je chudé, kromě hojných mechorostů jsou to hlavně porosty borůvky, vidět ale můžeme i klikvu, nápadné chmýří suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum) a opět prstnatec Fuchsův, dokonce přímo u povalu.
Rejvíz
Podmáčené a kulturní smrčiny také nabízí zajímavé druhy: vzrůstnější podobu prstnatce Fuchsova, nápadný kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a neméně nápadnou (byť po jiném způsobu) kýchavici bílou (Veratrum album subsp. lobelianum), dále podbělici alpskou (Homogyne alpina), věsenku nachovou (Prenanthes purpurea), mléčivec horský (Cicerbita alpina) a jiné typicky horské byliny.
Rejvíz
Dalšími cennými biotopy jsou vlhké a podmáčené louky na okrajích rezervace. K nápadným druhů patří pcháč potoční (Cirsium rivulare), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) nebo suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), roste zde řada typických ostřic: ostřice obecná (Carex nigra), o. ježatá (C. echinata), o. bledavá (C. pallescens), o. prosová (C. panicea), o. rusá (C. flava), o. šedavá (C. canescens) a také vzácná o. odchylná (C. appropinquata). Bohatý je výskyt vstavačovitých. Hojně zde roste vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), roztroušeně prstnatec Fuchsův. Z dalších druhů je vhodné zmínit mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), vrbinu kytkokvětou (Lysimachia thyrsiflora) nebo lilii cibulkonosnou (Lilium bulbiferum).
Rejvíz
Zvláštní zážitek představuje návštěva placené části rezervace u Velkého mechového jezírka, zvláště ve svátek. Nekončící procesí lidí, psů, dětských kočárků a invalidních vozíků na povalovém chodníku, zakončená opravdovým údivem, že tam vlastně není nic k vidění, ani ta slibovaná rosnatka ne. Zvláště děti pak vezmou zavděk nepatřičnými kačenami, které, ač je přísně zakázáno jejich krmení, utěšeně přibírají na váze. Pak se lze jen těžko divit, že rosnatky se přesunuly do nepřístupných částí rezervace. Kdo se však nenechá vynervovat dopravní zácpou na úzkém chodníku, nebude zklamán.
Z dalších vzácných rostlin jsou z území rezervace uváděny např.: bradáček srdčitý (Listera cordata), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) aj.
Rejvíz
Fotografováno dne 5. 7. 2010.