Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1990 na rozloze 16,06 ha a 29,66 ha ochranného pásma. Nachází se asi 2,5 km jižně od Krucemburku (okres Havlíčkův Brod), převážně na jihovýchodních březích rybníka Řeka. Předmětem ochrany je poměrně rozsáhlý komplex slatinných luk a mokřadů doprovázejí říčku Doubravu při ústí do rybníka a na jeho přilehlých březích.
Řeka
Geologickým podložím jsou převážně vápnité glaukonické pískovce a slínovce výběžku Dlouhé meze České křídové pánve, které území s četnými prameny obohacují o alkalické baze. Na údolních sedimentech vznikly vrstvy slatinné rašeliny.
Řeka
Nejcennějšími rostlinnými společenstvy v přírodní rezervaci jsou slatinná společenstva asociací Caricetum rostratae, C. diandrae, C. appropinquatae, C. paradoxae, Chrysohypno-Trichophoretum alpini. Na ty pak navazují vlhkomilná společenstva ze svazů Calthion a Molinion. Bohužel z důvodu zvýšené eutrofizace rybníku i do těchto společenstev expanduje třtina šedavá (Calamagrostis canescens), která tvoří souvislé porosty podél ústí říčky do rybníku. Její expanzi jistě podpořilo i dlouhodobé nekosení luk. Přestože jednosečné kosení je zajištěno na většině luk v PR, je na některých porostech předchozí absence stále znát.
Řeka
Ty nejcennější plochy slatinných luk s prameništi však absenci kosení přečkaly velmi dobře. K nejcennějším druhů patří ostřice dvoudomá (Carex dioica), která zde vytváří skutečně velkou a silnou populaci, hojná je i ostřice přioblá (Carex diandra) a ostřice odchylná (C. appropinquata). Poměrně hojná v místech prameniště je bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora) a bařička bahenní (Triglochin palustris). Vzácně se zde vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), bublinatka menší (Utricularia minor) či vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Z dalších druhů se zde poměrně hojně vyskytují tolije bahenní (Parnassia palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Jedním z vzácných druhů je všivec bahenní (Pedicularis palustris), jehož největší množství jsem nalezla v severní části rezervace, v místech, kde byla nepříliš pěkná, podmáčená louka rozježděna koly traktorů.
Řeka
Lokalita je zajímavá i z bryologického hlediska, roste zde pravděpodobně jedna z nejsilnějších populací naturové srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus), která roste na louce velikosti asi 130 × 50 m. Doprovází ji řada druhů vázaných na slatiny nebo prameniště: Scorpidium cossonii, Philonotis calcarea, Tomenhypnum nitens, Campylium stellatum, Calliergon giganteum, Dicranum bonjeanii, Drepanocladus polygamus, ale i Sphagnum subsecundum a S. contortum.
Hojný výskyt Hamatocaulis vernicosus byl také důvodem pro navržení této rezervace na evropsky významnou lokalitu Štíří důl – Řeka. PR Štíří důl s PR Řeka sousedí a je místem výskytu dalšího naturového druhu mechorostu Buxbaumia viridis.
Řeka