Syn.: Arum viviparum Roxb., Caladium viviparum (Roxb.) Nees, Caladium viviparum Lodd., Colocasia vivipara (Roxb.) Thwaites, Remusatia bulbifera Vilm., Remusatia formosana Hayata
Čeleď: Araceae Juss. – árónovité
Remusatia vivipara
Rozšíření: Poměrně velký areál zahrnuje subsaharskou Afriku, kde roste od Guiney po Tanzánii a také na Madagaskaru. Dále se vyskytuje na jihu Arabského poloostrova a dále v jižní části Asie od Indie až po jižní Čínu a Tchaj-wan, v jihovýchodní Asii včetně některých oblastí Indonésie, a také na severu a severovýchodě Austrálie.
Ekologie: Epifyt nebo terestrická rostlina, často roste na vápencích, dává přednost vlhčím místům, např. v okolí vodních toků; vzácněji provází místa s výraznějším kolísáním vlhkosti. Květy se objevují jen zřídka, rostlina se rozmnožuje převážně vegetativně.
Remusatia vivipara
Popis: Vytrvalá bylina s podzemní, téměř kulovitou hlízou o průměru 2–4 cm; z hlízy vyrůstají nadzemní výběžky až 20 cm dlouhé, které nesou hnědé šupiny a v jejich paždí skupiny vejcovitých, asi 0,5 cm dlouhých pacibulek. Listy vyrůstají z hlízy po 1–2, mají 30–40 cm dlouhý zelený řapík, jejich čepel je široce vejčitá, 20–30 cm dlouhá a 14–19 cm široká, sytě zelená, celokrajná, špičatá nebo zašpičatělá, bazální zářez je asi 3 cm hluboký, ale až k inserci řapíku nedosahuje. Květenství je palice na 9–12 cm dlouhé stopce; toulec je 7–11 cm dlouhý, v dolní svinuté části zelený, v horní žlutý; samotná palice je 3–4,5 cm dlouhý, v dolní samičí části válcovitý, v prostřední kuželovité části nese květy sterilní, v horní kyjovité části jsou věty samčí; samčí květy nesou 2–3 tyčinky; samičí květy mají obvejcovitý semeník s mnoha vajíčky. Plody jsou bobule uzavřené ve vytrvalé bázi toulce.
Remusatia vivipara
Remusatia vivipara
Fotografoval Petr Procházka, dne 23. 9. 2014 (Omán, gov. Dhofar, Dhalqut).