V letošním roce jsem dokončila studium na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor Fotografie. Zabývám se tvorbou internetových stránek a ve svém volném čase se velmi ráda věnuji kresbě, převážně přírodních motivů – těmito slovy se nám před časem v soutěži O nejlepší botanickou ilustraci roku 2011 představila jistá Renata Grošaftová. Přiznám se, že už jen podle tohoto krátkého povídání mne dost zaujala: osobně se totiž nesetkávám s výtvarnicky orientovanými profesionálními fotografy zrovna často! Znám vůbec nějakého takového člověka? A tak jsem se jí na vztah fotografa k ilustraci rovnou zeptal. Měl jsem k tomu skvělou příležitost – tato „malující fotografka“ totiž získala v naší botanické ilustrátorské soutěži vynikající 2. místo!
Renata Grošaftová
Renato, takže mi prozraď, proč profesionální fotograf ještě navíc kreslí?
Proč fotografka kreslí? Možná spíš proč jsem začala fotit. Už od mala u mě bylo na prvním místě kreslení. Focení jsem znala jen z temné komory, když jsme s tátou vyvolávali fotky. To byl možná počátek a dodnes je mi práce z opravdovou (ne digitální) fotografií bližší. Ale dlouho byla na prvním místě stále kresba. Kreslila jsem si pořád, strašně mě to bavilo. Nejradši jsem kreslení využívala k tomu, že jsem si nakreslila to, co jsem si přála. A tím se to přání zhmotnilo. Najednou to existovalo. Později, když jsem nastoupila na střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově, obor malované a leptané sklo, a kresba se stala „rutinou“, jsem postupně utekla k fotografii. Právě díky tátovi, který fotil a poskytl mi můj první foťák, který mám dodnes.

Takže to vlastně byla cesta od „snění“ s pastelkou v ruce přes „rutinní malování“ na skle až ke „hře“ s fotografií. Nebyl to přece jen potom na univerzitě moc velký skok? Jiný svět, ne?
Byl to najednou jinak viděný svět. A to je dodnes. Ne však úplně rozdílný. I při studiu fotografie jsem od kresby nikdy zcela neutekla. Naopak jsem tyto dvě techniky kombinovala. Při kreslení, stejně tak jako při focení, jste sám se sebou, snažíte se zachytit a zastavit okamžik. Časem jsem ale zjistila, že není úplně důležité co a jak fotíte nebo malujete. Že kvalita není často prioritní. Důležitá je často myšlenka díla. V dnešní době má umělecké vyznění a originalita přednost před řemeslem. Proto nacházím poslední dobou nejvíc smysl ve vědecké ilustraci. Jsou tu pravidla, která musíte respektovat, pro řeči okolo není důvod. Prostě jen odvést dobře práci. A to mě na tom baví. Vždy je to pak krásné trápení a tím je to takové poctivé.

Psala jsi, že se zabýváš taky tvorbou webových stránek. Co tam?
Tam je to podobné. Navrhnete grafickou podobu webu, ale tu pak musíte nasadit na kód. Mechanismus funkčnosti stránek neoblafnete. I zde stejně jako u fotografie se snažím o kombinaci s kresbou. Často určité části pro webové stránky kreslím.

Jak vidíš svou budoucnost?
Je škoda, že je pro mě výtvarničina zatím stále jen „koníček“. Určitě bych uvítala příležitost, která by mi umožnila věnovat se plně vědecké ilustraci. Proto jsem velmi vděčná, že jsem měla tuto příležitost v rámci vaší soutěže a už se těším na další ročník! Děkuji Botany.
Renata Grošaftová
Připomeňme si na tomto místě ještě jednou Renatiny soutěžní ilustrace a určitě také zavítejte na její webovou stránku, kde najdete řadu ukázek její další tvorby – www.renatagrosaftova.cz. Přeji Ti, Renato, hodně štěstí v dalším výtvarném snažení a věřím, že se spolu ještě setkáme, nejlépe zase u botanické ilustrace! A snad to nebude ani tak dlouho trvat!
Renata Grošaftová
Renata GrošaftováRenata Grošaftová
Renata Grošaftová