Syn.: Polygonum sachalinense F. Schmidt, Fallopia sachalinensis (F. Schmidt) Ronse Decr., Pleuropterus sachalinensis (F. Schmidt) H. Gross, Tiniaria sachalinensis (F. Schmidt) Janch.
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Reynoutria sachalinensis
Rozšíření: Původní na Dálném východě, konkrétně na ruském ostrově Sachalin, na Kurilských ostrovech a na japonských ostrovech Hokkaidó a Honšú. Do Evropy byla jako okrasná rostlina dovezena v druhé polovině 19. století, konkrétně do botanické zahrady v Petrohradu, odkud byla distribuována dále. V současnosti se vyskytuje jako vysoce invazivní a značně nebezpečný druh v řadě zemí Evropy i Severní Ameriky, byla zaznamenána i v jihovýchodní Austrálii a na Novém Zélandě. U nás byla poprvé nalezena v roce 1921 u Kolína, dnes roste roztroušeně od nížin do podhůří skoro na celém našem území.
Ekologie: Na Dálném východě roste na březích řek a potoků, u nás využívá ke svému šíření vodní toky také, objevuje se i v okolí lidských sídel. Šíří se i na přirozená stanoviště, kde vytváří velmi husté porosty, které vytlačují veškerou původní vegetaci.
Reynoutria sachalinensisReynoutria sachalinensis
Reynoutria sachalinensis
Popis: Vytrvalá dvoudomá bylina, 2–4 m vysoká, lodyhy jsou přímé, duté, v horní části větvené, lysé. Listy řapíkaté, celokrajné, podlouhle vejčité až vejčité, na vrcholu špičaté, na bázi srdčité, až 35 cm dlouhé a 10–20 cm široké. Drobné květy jsou zelenobíle až nažloutle zbarvené a uspořádané v lichoklasech až 6 cm dlouhých. Kvete od července do září. Plodem je 3hranná nažka.
Poznámka: Z tří druhů u nás se vyskytujících křídlatek je právě tento druh rozšířen nejméně, avšak přesto představuje pro krajinu značné nebezpečí. Doporučuje se proto jeho důsledná likvidace ve všech ohniscích výskytu.
Rod byl pojmenován na počest vlámského šlechtice a mecenáše botaniky Karla van Sint Omaars (van Reynoutre).
Reynoutria sachalinensis
Fotografoval Jindřich Houska dne 16. 9. 2006 (Březová, Údolí ticha).