Syn.: Acroptilon picris (Pall. ex Willd.) DC., Acroptilon repens (L.) DC., Carduus picris (Willd.) Sweet, Centaurea picris Pall. ex Willd., Centaurea repens L., Serratula picris (Pall.) M. Bieb.
Česká jména: rapontika (Presl 1846), chrpec plazivý (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Původní areál druhu je poměrně nejasný, velmi pravděpodobně se jedná o druh středoasijský, v současnosti je rozšířený v oblasti od Turecka a Krymu přes Irák, Írán, Turkmenistán, Kašmír a Kazachstán až po Mongolsko a střední Čínu. Byl zavlečen rovněž do mnoha dalších oblastí světa, objevuje se i v západní a střední Evropě (např. Německo, Francie, Británie, Polsko, Pobaltí), jižní Africe, v jihovýchodní části Austrálie, na Novém Zélandu, v Argentině a ve velké části Severní Ameriky, především na západě kontinentu. Byl zaznamenán i na území Česka (okolí Břeclavi) a Slovenska (Čierna nad Tisou).
Ekologie: Roste na březích vodních toků, při okraji polí a pastvin, na úhorech a pasekách, kolem cest i železničních tratí, na nádražích, rumištích a skládkách, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2300 m. Kvete od května do září.
Popis: Vytrvalá bylina s větveným plazivým oddenkem. Lodyha je přímá, 20–100 cm dlouhá, větvená, žebernatá, plstnatá. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou podlouhlé, 4–15 cm dlouhé, zubaté až peřenosečné, horní lodyžní listy jsou čárkovité až kopinaté, 1–7 cm dlouhé, celokrajné. Úbory vyrůstají na konci větví jednotlivě; zákrov je podlouhle vejčitý, 9–17 mm dlouhý, chlupatý, vnější zákrovní listeny jsou široce vejčité až skoro okrouhlé, s půlměsíčitým nebo vejčitým přívěskem, vnitřní kopinaté s podlouhlým přívěskem, všechny listeny jsou chlupaté; trubkovité květy jsou 11–14 mm dlouhé, růžově fialové (naše snímky zachycují úbory krátce po odkvětu). Plodem je 2–4 mm dlouhá nažka s bílým chmýrem.
Využití: Jedná se o obtížný a dokonce i poměrně nebezpečný plevel s nepříznivým vlivem na okolní vegetaci. Problémy přináší především na druhotných stanovištích v Severní Americe, kde se jeho invazivní šíření velmi špatně omezuje. Je výrazně jedovatý pro koně, dobytek se mu na pastvě většinou vyhýbá.
Poznámka: K rodu Rhaponticum je v současnosti započítáváno 23 akceptovaných druhů. Představovaný druh býval dříve řazen k rodu Acroptilon, chrpec.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 21. 8. 2017 (USA, Oregon, Burnt Ranch u řeky John Day River).