Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité
Rhazya stricta
Rozšíření: Pochází ze suchých oblastí západní Asie. Areál zahrnuje prakticky celý Arabský poloostrov, jižní Írán, Pákistán a jižní část Afghánistánu, snad zasahuje i do Iráku a na východ do Indie.
Ekologie: Součást polopouštní vegetace na písečných dunách i na štěrkovitém nebo kamenitém substrátu, často též roste ve vádí. Vystupuje do nadmořské výšky 700 m.
Rhazya stricta
Popis: Vytrvalá statná bylina nebo polokeř; stonky jsou přímé, až 80 cm vysoké, mléčí. Listy jsou střídavé, kožovité, čárkovitě kopinaté až kopinaté nebo obkopinaté, 7,5–10 cm dlouhé a 1–2 cm široké, žlutozelené, s výraznou střední žilkou, na bázi zúžené, celokrajné, na vrcholu špičaté. Květenství jsou úžlabní nebo koncové okolíky vonných pětičetných květů; poupata jsou světle modrofialová; kalich je na bázi krátce srostlý, cípy jsou vejčité, 3–4 mm dlouhé; koruna je bílá, řepicovitá, s trubkou 1–1,5 cm dlouhou a podlouhlými, asi 2,5 mm dlouhými cípy; tyčinek je 5; plodolisty jsou 2, blizna je dvoulaločná. Plody jsou dvojice přímých nebo lehce zakřivených měchýřků 5–7 cm dlouhých; semena jsou hnědá, křídlatá.
Využití: Rostlina má mnohostranné využití v lidovém léčitelství – nařezané listy se přelévají horkou vodou nebo olejem, nebo se rostlina pálí a inhaluje dým. Patří k tonizujícím prostředkům při žaludečních obtížích, uvádí se i jejich kladný účinek při cukrovce. Vzhledem k odolnosti vůči suchu má význam též jako krmivo pro zvířata, zejména velbloudy, zatímco kozy tuto rostlinu pro její extrémní hořkost nekonzumují.
Rhazya stricta
Fotografováno dne 26. 9. 2015 (Omán, gov. Al Wusta, Al Kahil).