Syn.: Dianthera paniculata Lour., Ecbolium dichotomum (Blume) Kuntze, Justicia dichotoma Rottler, Justicia macilenta E. Mey., Justicia nasuta L., Justicia rottleriana Wall., Justicia silvatica Nees, Justicia sylvatica Vahl, Pseuderanthemum connatum Lindau, Rhinacanthus communis Nees, Rhinacanthus nasuta Kurz, Rhinacanthus nasutus (L.) Kuntze, Rhinacanthus osmospermus Bojer ex Nees
Čeleď: Acanthaceae Juss. – paznehtníkovité
Rhinacanthus nasutus
Rozšíření: Rostlina pochází z jižní Indie a Srí Lanky. V současnosti se vyskytuje v celé jihovýchodní Asii (od jižní Číny přes Indočínu až po Filipíny a Indonésii) a na Madagaskaru.
Ekologie: Je součástí křovin a smíšených lesů v okolí lidských sídel, často roste i ve zpustlých zahradách, sadech a na podobných místech. Nalezneme ji především v nížinách, stoupá však až do nadmořské výšky okolo 700 m, ideální je pro ni stanoviště v polostínu s vlhčí, bohatou půdou. Pro své léčivé účinky se často pěstuje.
Rhinacanthus nasutus
Popis: Vzpřímená, bohatě větvená bylina až polokeř dosahující výšky 1–2 m. Stonek je čtyřhranný, hustě chlupatý. Listy jsou řapíkaté, eliptické až kopinaté, 2–7(–11) cm dlouhé a 0,8–3 cm široké, s klínovitou bází, celokrajné nebo na okraji zvlněné, na vrcholu špičaté, na rubu hustě chlupaté, na líci jen roztroušeně chlupaté, s 5–6 postranními žilkami (podobný druh R. beesianus jich má 8–10). Květenstvím je terminální či axilární lata, dlouhá někdy až 50 cm; listeny jsou úzce kopinaté, chlupaté; chlupatý je i kalich, asi 5 mm dlouhý; korunní trubka je štíhlá, válcovitá, asi 2 cm dlouhá, nahoře rozeklaná do dvou bílých pysků, horní je zhruba stejně široký jak dlouhý, se dvěma zuby na vrcholu, dolní pysk je široce obvejčitý, 3laločný, 1,1–1,3 mm dlouhý i široký, s drobnými hnědými tečkami. Plodem je tobolka obsahující 4 semena.
Využití: Tato rostlina je v asijské tradiční medicíně využívána v mnoha indikacích. Ta nejstarší pochází z celosvětově rozšířené pověry (doktrína signatur), že rostlina svým tvarem či zbarvením napovídá, které orgány by měla léčit. Květ Rhinacanthus nasutus údajně připomíná hlavu hada se zuby připravenými uštknout, a proto se v Indii rostlině přezdívá „hadí jasmín“ a je skutečně používána jako první pomoc při uštknutí hadem, kdy se přímo na ránu aplikuje pasta s rozdrcených listů. Současně se pije i odvar z nati. V některých případech to může skutečně pomoci, protože rostlina má prokazatelně antibakteriální a částečně i antivirové účinky a rány po kousnutí hadem jsou vždy infikované, velmi špatně se hojí a pacient občas zemře následně na sepsi, nikoli na intoxikaci hadím jedem.
Obklady z rozdrcených listů se používají i na ostatní kožní nemoci, včetně různých ekzémů i na drobná poranění, a to s velmi dobrými účinky, které potvrzuje i západní medicína. Další studie prokázaly příznivé účinky při hyperlipidémii (vyšší hladina tuků v krvi), proto by rostlina mohla být prospěšná pacientům se zvýšenou hladinou cholesterolu, nicméně momentálně není součástí žádného evropského oficiálně používaného léku.
Intenzivní výzkumy se nyní zaobírají vztahem látek izolovaných z druhu Rhinacanthus nasutus k rozvoji některých neurodegenerativních chorob typu Alzheimerovy nemoci či Parkinsonovy choroby, zkoumá se i jejich vliv na tumorové buňky. Klinické studie vypadají slibně, nicméně od látky izolované rostliny k použitelnému léku je velice dlouhá cesta a mnohé nadějně vypadající preparáty se během klinických studií ukáží jako příliš toxické či naopak neúčinné.
Rhinacanthus nasutus je občas nabízen na internetu již nyní – a to za nemalé peníze – jako alternativní lék, nicméně jde pouze o potravní doplněk a jeho účinnost v jmenovaných indikacích (neurodegenerativní choroby) je doposud více než sporná.
Rhinacanthus nasutus
Rhinacanthus nasutus
Rhinacanthus nasutus
Fotografováno v lednu 2015 (Srí Lanka, okolí Unawatuny).