Syn.: Rhus amoena Salisb., Rhus ornifolia Pall. ex Gueldenst., Rhus sumac O. Targ. Tozz., Toxicodendron coriaria (L.) Kuntze
Čeleď: Anacardiaceae Lindl. – ledvinovníkovité
Rhus coriaria
Rozšíření: Areál se táhne od Kanárských ostrovů přes severní Afriku a evropské Středozemí na Blízký a Střední východ, nejdále až do Uzbekistánu, Tádžikistánu a Afghánistánu. V současném areálu nelze – vlivem někdejšího pěstování – jednoznačně prokázat, kde je skutečně původní, a kde byla již tehdy vysázena.
Ekologie: Nejčastěji se vyskytuje na suchých, výslunných skalnatých svazích. Lokality leží od hladiny moře až do nadmořské výšky 800 m.
Rhus coriaria
Popis: Opadavý nebo stálezelený keř 1–4 m vysoký; mladé větvičky jsou nápadně plstnatě chlupaté. Listy jsou střídavé, 10–18 cm dlouhé, lichozpeřené, chlupaté, se (7–)9–15(–21) lístky; lístky jsou kopinaté, 2,5–4,5 cm dlouhé, na okrajích pilovité; listové vřeteno je alespoň v horní části listu úzce křídlaté. Květenství je hustá, 6–12 cm dlouhá lata; květy jsou drobné, 5četné; kališní lístky jsou nazelenalé, chlupaté; korunní lístky jsou bělavé až zelenavé; tyčinek je 5; gyneceum tvoří svrchní semeník. Plody jsou vysýchavé, červeně naběhlé kulovité peckovičky o průměru 4–6 mm, pokryté krátkými žláznatými chupy.
Poznámka: Rostlina obsahuje látky, které u některých lidí vyvolávají alergickou reakci. Listy a borka obsahují hodně tříslovin, a proto se tato škumpa v minulosti, a to už od antiky, velmi využívala jako prostředek v koželužství. Kromě toho se suší a drtí plody, které mají lehce nakyslou chuť – mají použití jako jemné koření (sumah) a jsou oblíbené zejména v kuchyni Blízkého východu.
Rhus coriaria
Rhus coriaria
Rhus coriaria
Rhus coriaria
Fotografováno dne 15. 9. 2013 (Francie, Provence: Cassis).