Syn.: Ricinus africanus Miller, Ricinus badius Rchb., Ricinus europaeus T. Nees, Ricinus glaucus Hoffmanns., Ricinus inermis Miller, Ricinus lividus Jacq., Ricinus minor Miller, Ricinus rugosus Miller, Ricinus scaber Bertol. ex Moris, Ricinus speciosus Burm. fil., Ricinus spectabilis Blume, Ricinus viridis Willd.
Čeleď: Euphorbiaceae Juss. – pryšcovité

Rozšíření: Původním je tento druh patrně v severní Africe, v současnosti je rozšířen ve všech subtropických i tropických oblastech světa (například Středozemí, Makaronésie, jižní Afrika, Severní i Jižní Amerika, Havajské ostrovy, ostrovy Karibiku). U nás se pouze pěstuje v zahradách, zplaňuje jen zřídka.
Ekologie: Obvykle se objevuje v okolí lidských sídel a zahrad, kolem cest, na skládkách, rumištích a úhorech.
Popis: Jednoletá, v subtropických a tropických oblastech až vytrvalá bylina mohutného vzrůstu, zelená až hnědozelená, 1–5 m vysoká, lodyha přímá, dutá, listy řapíkaté, v obrysu okrouhlé, dlanitodílné až dlanitoklané, až 50 cm široké, úkrojky vejčité, nepravidelně zubaté. Květenství latnaté, až 30 cm dlouhé, samčí květy v jeho dolní části, až 2 cm v průměru, žlutavě zelené, samičí v horní části, v našich klimatických podmínkách kvete od června do srpna. Plodem je ostnitá tobolka.
Využití: Rostlina je s oblibou pěstována v zahradách a parcích pro okrasu, u nás jen jako letnička. Semena jsou silně jedovatá, získává se z nich olej, který se používá k technickým účelům, ve farmaceutickém i kosmetickém průmyslu.




Fotografováno dne 3. 7. 2005 (Portugalsko, Madeira, předměstí Funchalu).










