Syn.: Ricinus africanus Miller, Ricinus badius Rchb., Ricinus europaeus T. Nees, Ricinus glaucus Hoffmanns., Ricinus inermis Miller, Ricinus lividus Jacq., Ricinus minor Miller, Ricinus rugosus Miller, Ricinus scaber Bertol. ex Moris, Ricinus speciosus Burm. fil., Ricinus spectabilis Blume, Ricinus viridis Willd.
Česká jména: skočec obecný (Presl 1846, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: ricín obyčajný (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Euphorbiaceae Juss. – pryšcovité
Ricinus communis
Rozšíření: Původním je tento druh patrně v severní Africe, v současnosti je rozšířen ve všech subtropických i tropických oblastech světa (například Středozemí, Makaronésie, jižní Afrika, Severní i Jižní Amerika, Havajské ostrovy, ostrovy Karibiku), v některých regionech má jeho šíření invazivní charakter. U nás se pouze pěstuje v zahradách, zplaňuje jen zřídka.
Ekologie: Obvykle se objevuje v okolí lidských sídel a zahrad, kolem cest, na skládkách, rumištích a úhorech. V našich klimatických podmínkách kvete od června do srpna.
Popis: Jednoletá, v subtropických a tropických oblastech až vytrvalá bylina mohutného vzrůstu, zelená až hnědozelená, 1–5 m vysoká, lodyha přímá, dutá, listy řapíkaté, v obrysu okrouhlé, dlanitodílné až dlanitoklané, až 50 cm široké, úkrojky vejčité, nepravidelně zubaté. Květenství latnaté, až 30 cm dlouhé, samčí květy v jeho dolní části, až 2 cm v průměru, žlutavě zelené, samičí v horní části. Plodem je ostnitá tobolka.
Využití: Rostlina je s oblibou pěstována v zahradách a parcích pro okrasu, u nás jen jako letnička. Semena jsou silně jedovatá, získává se z nich olej, který se používá k technickým účelům, ve farmaceutickém i kosmetickém průmyslu.
Ricinus communisRicinus communis
Ricinus communisRicinus communis
Fotografováno dne 3. 7. 2005 (Portugalsko, Madeira, předměstí Funchalu).