Benedikt Roezl se narodil dne 13. září 1824 v Horoměřicích u Prahy, zemřel 14. října roku 1885 v Praze. Význačný český zahradník, cestovatel, sběratel rostlin.

Benedikt

Jeho otec Vincent pracoval v Horoměřicích jako zahradník na statku patřícímu řádu premonstrátů. V roce 1829 rodina Roezlů přesídlila na jiné premonstrátské panství – Pátek nad Ohří. Zde začíná být mladý Benedikt zasvěcován do tajů zahradnického řemesla svým otcem, jehož přáním bylo, aby syn kráčel v jeho stopách. A tak v roce 1836 odchází Benedikt do Děčína, kde nastoupil do učení v zahradách hraběte F. A. Thuna.
Po vyučení v roce 1840 B. Roezl pracoval v několika zahradách po celé Evropě, až roku 1846 byl přijat na místo zahradníka v obchodním zahradnictví Louise van Houtte v belgickém Gentu. Zde díky svým znalostem a píli se po krátké době stal vrchním zahradníkem tropických skleníků a později, když se van Houtteho zahradnictví stalo státním ústavem, byl jmenován vrchním zahradníkem.
To však mladého Benedikta neuspokojovalo, měl přání podívat se do Ameriky, původní vlasti rostlin, které znal a obdivoval. Svůj sen uskutečnil roku 1855. Jeho první kroky na americkém kontinentu vedly do New Orleansu, kde byl uchvácen tamní přírodou. Na konci května roku 1855 odcestoval do Mexika. Mířil do města Veracruz, to bylo ale zamořeno žlutou zimnicí, proto změnil směr cesty a navštívil města Cordoba a Santa Borga. V posledně jmenovaném zakoupil hostinec a založil zahradnictví a sady. Zde také začal se svými prvními sběry rostlin.
V říjnu 1859 podnikl expedici trvající pět měsíců. Prošel pět mexických států a na svých nelehkých cestách nasbíral mnoho rostlin, jež odeslal do Evropy. Osudovým se pro B. Roezla stal rok 1868. V lednu si nešťastnou náhodou v Havaně zle poranil ruku, což vedlo k její následné amputaci. Po šesti týdnech odpočinku se zotavil natolik, že mohl pokračovat ve svých cestách. Na Kubě procestoval celé vnitrozemí. Následovaly cesty po Kalifornii, Mexiku a Kolumbii, kdy každý měsíc odeslal velkou zásilku nasbíraných rostlin do Evropy. Celkem se jednalo o více jak 10 000 kusů orchidejí a 500 kusů jiných rostlin.
Ještě celý rok putoval B. Roezl po americkém kontinentu, až na začátku roku 1872 se rozhodl pro návrat do Evropy. Navštívil Vídeň, Londýn, Milán, Brusel a nezapomněl na Čechy. Jeho kroky vedly nejen do Prahy, ale také do Panenského Týnce, kde bydlela jeho sestra.
Návštěva starého kontinentu trvala jen čtyři měsíce. V srpnu 1872 odjíždí do New Yorku. Tuto cestu však již nepodnikal sám, ale doprovázel jej synovec František Klaboch. Společně procestovali okolí města San Francisco, pohoří Sierra Madre. Odtud odpluli do Mexika, dále pak navštívili Panamu, Venezuelu a Kubu. Odtud se opět vrátili do Mexika navštívit své příbuzné v Sontekomapanu. Tato zastávka posloužila B. Roezlovi na to, aby vyměnil své společníky. Synovce Františka Klabocha zde zanechal a sebou si na další svá putování zvolil za společníka jeho bratra Eduarda. Z Mexika odcestovali do Peru, kde jejich sběry čítaly na 10 000 hlíz orchidejí.
Další cesta B. Roezla a E. Klabocha zavedla do Bolívie, Chile a Ekvádoru. Odtud v roce 1873 odjel B. Roezl do Evropy, synovce zanechal v Americe. Po několika měsících v Evropě, kdy se setkal s přáteli, vyřídil obchodní záležitosti se do Ameriky vrátil s novým průvodcem, dalším ze synovců, Bohumilem Houdou. Společně procestovali velkou část severoamerického kontinentu. Od Niagarských vodopádů až po San Francisco a odtud do Mexika. A opět B. Roezl na svých cestách sbíral rostliny a posílal je na starý kontinent. Největší jeho známá zásilka, pocházející z této cesty, čítala 100 000 kusů orchidejí.
Z Mexika odjel B. Roezl v roce 1875 do Evropy. Po návratu do Čech se usadil v Praze, ale na rostliny a orchideje nezapomněl. Synovci, kteří zůstali v Americe, pro něj sbírali rostliny a on v Praze založil podnik zabývající se jejich distribucí po celé Evropě.
Jméno Roezl je také spojeno se založením prvního českého odborného zahradnického časopisu – Flora.
Na sklonku svého života, roku 1884, obdržel Roezl za své celoživotní zásluhy ruský řád sv. Stanislava, který mu předal admirál a generální pobočník ruského cara – předseda carské zahradnické společnosti. Z gratulací, které po této poctě Roezl obdržel, vyplývá, že o udělení řádu uvažovala i belgická vláda, toho se však již Benedikt Roezl nedočkal.
Zemřel v Praze, o dva dny později mu byl vypraven slavný pohřeb. Z kostela na Smíchově byl po posledním rozloučení vypraven vůz směřující na hřbitov v Panenském Týnci, kde byl Benedikt Roezl uložen k poslednímu odpočinku do hrobu svého otce, nedaleko matčina hrobu.
Čechy, které za Roezlova života šetřily oceněním, se rozhodly uctít jeho památku důstojným činem. V roce 1890 byl ustanoven mezinárodní výbor s cílem zbudovat v Praze pomník. Ve vypsaném konkurzu zvítězil projekt mladého umělce Antonína Zouly. Rozpočet na postavení pomníku dosáhl výše 5000 korun. Díky finanční sbírce po celé Evropě a podpoře pražské obce, která mimo jiné darovala i místo na Karlově náměstí, se podařilo tuto sumu v poměrně krátké době získat a po osmi letech i pomník odhalit. Nápis na podstavci je prostý: Benediktu Roezlovi, slavnému botaniku a cestovateli, věnují jeho ctitelé.

Standardní podoba jeho jména používaná v botanické literatuře je ROEZL, v IPNI je uveden v 289 záznamech. Je autorem popisů řady druhů z čeledi vstavačovitých, ale i borovic, bromélií a druhů z čeledi Agavaceae, Cactaceae aj. Na jeho počest byl pojmenován rod Roezliella Schltr. (dnes synonymum pro Sigmatostalix Rchb. f.) a některé rostliny nesou i jeho jméno jako druhové, např. Pescatorea roezlii, Sobralia roezlii, Zamia roezlii.
Benedikt