Syn.: Ripartia arvensis (Huds.) Gand., Ripartia baldensis (A. Kern. ex Déségl.) Gand., Ripartia benearnensis Gand., Ripartia fagetorum Gand., Ripartia repens (Scop. ex Chevall.) Gand., Ripartia vasconica Gand., Rosa baldensis A. Kern. ex Déségl., Rosa brippii Gand., Rosa capreolata Neill ex D. Don, Rosa commiserata Gand., Rosa dierbachiana Waitz ex Dierb., Rosa erronea Ripart ex Crép., Rosa fastigiata Salisb., Rosa glauca Dierb., Rosa halleri Krock., Rosa herporhodon Ehrh., Rosa macrostylis Stokes, Rosa ovata (Desv.) Lej., Rosa phalacropoda Gand., Rosa repens Scop., Rosa reptans Crép. ex Bouteiller, Rosa rothii Seidl, Rosa scandens Moench, Rosa sempervirens subsp. arvensis (Huds.) Malag., Rosa seperina Sauz. et Maillard, Rosa serpens Wibel, Rosa sylvestris Herrm.
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Rosa arvensis
Rozšíření: Převážná část areálu leží v Evropě. Roste od Španělska, Britských ostrovů a Německa přes Francii (včetně Korsiky) až po Rumunsko a Řecko, mimo Evropu byla zjištěna v asijské části Turecka. V ČR kdysi rostla na jižní Moravě u Mikulova, poslední pozorování pochází z počátku 20. století. Údaje z Čech se zřejmě týkají úniků z kultury. Na Slovensku roste dosud velmi vzácně na úpatí Zoboru.
Ekologie: Provází dubohabřiny a jejich křovinaté pláště, snáší polostín. Vystupuje až do nadmořské výšky 1400 m.
Rosa arvensis
Popis: Poléhavá opadavá liána, tvoří obvykle plazivé kořenující polykormony s vystoupavými postranními větvemi; starší větve jsou řídce ostnité nebo vzácně bezostné; ostny jsou nejčastěji skloněné, řidčeji hákovité. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s (1–)2–3(–4) jařmy; lístky jsou vejčité až eliptické, někdy kopinaté nebo naopak okrouhlé, 1,5–2 cm dlouhé a 0,8–1,4 cm široké, obvykle lysé nebo na rubu na žilkách řídce chlupaté, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Květy jsou zřídka jednotlivé, častěji v chudých chocholících; květní stopky jsou lysé; vnější kališní lístky nesou úzké přívěsky, vnitřní jsou bez nich; koruna je bílá; čnělky jsou téměř lysé, nad ústím šípku jsou spojené do sloupku. Šípky jsou kulovité nebo elipsoidní, 1,2–1,5 cm dlouhé, lysé, dlouho vytrvávají; nažek je velmi málo.
Záměny: Jako růže rolní byly často určovány sterilní rostliny růže šípkové (Rosa canina). V kvetoucím a plodném stavu je ovšem nezaměnitelná; bílé květy nejsou tak důležitým rozlišovacím znakem jako sloupek čnělek, který vystupuje v květu a za plodu nad ústí šípku. Podobným uspořádáním se vyznačují některé východoasijské druhy, z nichž povstaly mnohokvěté růže („polyantky“).
Ohrožení a ochrana: V České republice je druh v současnosti klasifikován jako vyhynulý (A1), na Slovensku patří k druhů zranitelným (VU) a zákonem chráněným.
Využití: Zřídka se pěstuje, v našich podmínkách je velmi odolný. Existují i kultivary vzešlé z křížení s dalšími druhy, např. s růží svraskalou (Rosa rugosa).
Rosa arvensis
Rosa arvensis
Rosa arvensis
Fotografováno dne 13. 6. 2015 (Srbsko, NP Tara, Aluga).