Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Rosa nutkana
Rozšíření: Severoamerická růže převážně z pobřežních oblastí podél Tichého oceánu od Aljašky po Kalifornii, ve vnitrozemí zasahuje až do Alberty, Utahu a Colorada.
Ekologie: Preferuje polostín vlhčích lesních okrajů, zejména v nivách vodních toků, ale i na mořském pobřeží, spíše v oblastech s oceanickým, řidčeji i s kontinentálním klimatem, na živinami bohatších půdách s humusem typu moder nebo mull. Řidčeji roste i v křovinách na nelesních stanovištích, je citlivá zejména na nedostatek vody. Dobře snáší slaný sprej a brakickou vodu.
Rosa nutkana
Popis: Přímý opadavý keř 0,5–3 m vysoký, šířící se podzemními kořenovými výběžky; na větvích jsou ostny zpravidla v párech kolem listových bází, zatímco jinde většinou chybějí. Listy jsou střídavé, řapíkaté, lichozpeřené, s 2–3 jařmy, na řapíku a vřeteni s krátkými žláznatými a nežláznatými chlupy; lístky jsou eliptické nebo vejčité, 1–7 cm dlouhé, jednoduše nebo dvakrát pilovité, někdy za spodní straně žláznaté; zuby na palistech jsou obvykle zakončeny žlázkou. Pětičetné květy vyrůstají po jednom, řidčeji po 2–3 na postranních větvičkách a jsou velké, mají 4–8 cm v průměru; všechny kališní lístky jsou celistvé, kopinaté, 1,5–4 cm dlouhé, často žláznatě osténkaté; korunní lístky jsou (2–)2,5–4 cm dlouhé, růžové; tyčinek je mnoho. Šípek je kulovitý nebo hruškovitý, 1–2 cm dlouhý, červený, s vytrvalými rozestálými nebo vztyčenými kališními lístky; skrývá velký počet štětinatých nažek.
Využití: Původními obyvateli tichooceánského pobřeží byla R. nutkana využívána jako potrava i jako léčivý prostředek. Extrakt z plodů má inhibiční účinek vůči Staphylococcus aureus.
Rosa nutkana
Rosa nutkana
Rosa nutkana
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 7. 7. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver Island, French Beach); 4. 8. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver Island, Saanichton).