ROSA RUGOSA Thunb. – růže svraskalá / ruža vraskavá

Syn.: Rosa ferox Lawrance, Rosa pubescens Baker
Čeleď: Rosaceae – růžovité

Rosa rugosa

Rozšíření: Růže svraskalá pochází z Dálného východu, vyskytuje se v oblasti od severu Japonska a Koreje přes Mandžusko, severovýchod čínské provincie Šan-tung, ruské Přímoří a Sachalin až po Kamčatku, snad je původní i na Aleutských ostrovech. Hojně se ve východní Asii objevuje i v kultuře, a to v řadě zahradních forem, je také jedním z rodičů řady kříženců růží.
Na našem území se růže svraskalá začala pěstovat na přelomu 19. a 20. století, na některých místech dochází k jejímu zplaňování. Její šíření může mít v některých oblastech světa dokonce až invazivní charakter (např. v americkém státě Connecticut).

Ekologie: Roste na pobřežních písčinách, vystupuje jen do nadmořské výšky okolo 100 m. Kvete od května do července, kulturní formy nezřídka déle.

Rosa rugosa

Popis: Vytrvalý keř, vytváří nižší prutnaté keře, které jsou často velice husté, až 2 m vysoké. Stonky jsou velmi hustě ostnaté. Listy jsou řapíkaté, s 2–4 jařmy, lístky nápadně svraskalé a kožovité. Květy vyrůstají v počtu 1–5 na stonku, jejich průměr dosahuje 4–5,5(–9) cm, jsou výrazně vonné. Kališní lístky chlupaté, barva květů většinou purpurově karmínová, růžová a někdy i bílá. Květy jsou jednoduché, pouze kultivary poloplné až plné. Plodem je velký, masitý a hladký šípek, barvy oranžově červené.

Rosa rugosa
Rosa rugosa

Využití: Tento druh růže je velmi nenáročný a snáší i zasolení, čehož se využívá při výsadbách okolo silnic. Používá se i na živé ploty, dále při výsadbách v zahradách a parcích. Šípky obsahují značné množství vitaminů C, B, K i dalších látek a zpracovávají se na džemy, sirupy, suší se také do ovocných čajů.

Rosa rugosa
Rosa rugosaRosa rugosa
Rosa rugosa

Fotografovali Lubomír Rak, v srpnu 2005 (Česko, Praha, výsadby na náplavce Vltavy); Gabriela Leugnerová, dne 12. 8. 2009 (Rusko, Kamčatka, jihovýchodně od města Petropavlovsk-Kamčatskij).




.