Zajímáte-li se o rostliny a zároveň fotografujete, zúčastněte se soutěže ROSTLINA S PŘÍBĚHEM, kterou vyhlásil Ústav experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s Odborem mediální komunikace AV ČR, Botanickým ústavem AV ČR a Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR.
Pravidla: Pošlete nám do soutěže fotografie rostlin, k nimž se navíc váže nějaký biologický „příběh“. Ke svému snímku musíte přidat krátký komentář, proč je rostlina podle vašeho názoru zajímavá nebo významná pro vědu, lidstvo či ochranu přírody, případně jaký biologický jev fotografie ilustruje. Komentář nemusí být nijak dlouhý ani odborný. Důležité je, aby byl zajímavý. Uvítáme tedy mikroskopické snímky od vědců, stejně jako fotografie rostlin z procházek přírodou.
Soutěží se ve třech kategoriích:
junioři do 20 let
profesionální biologové
veřejnost
V každé kategorii je 1. cena 10 000 Kč, 2. cena 5 000 Kč a 3. cena 3 000 Kč. Nejlepší příspěvky budou zároveň od 3. do 7. 11. 2008 vystaveny v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze.
Adresa: Posílat nám je můžete až do 15. 9. 2008, naši adresu najdete na http://fotopribeh.avcr.cz.
Pro inspiraci: Představujeme několik takových hotových příspěvků. Jistě dokážete pořídit i lepší. Pochlubte se s nimi!
Modrá je dobrá. To ví nejen autor stejnojmenné písně, ale každá květina. Jak všichni víme, rostliny rostou směrem ke světlu. Záleží však na jeho barvě. Zde jsme na semenáček ředkvičky posvítili z jedné strany modře a ze druhé červeně. Během dvou hodin se ředkvička ohnula k modrému světlu. Ohyb rostliny totiž řídí světlocitlivé bílkoviny (fotoreceptory), které reagují výhradně na modrou barvu. Foto J. Kolář, ÚEB.
Konopí, jak ho neznáte. Konopí není jen marihuana. Technické konopí bývalo důležitou textilní plodinou. Nyní se uvažuje o jeho pěstování pro energetické účely a pro fytoremediaci (čištění zamořené půdy pomocí rostlin). Zde vidíte konopí v tkáňové kultuře. Z kousku listu vyrůstají bělavé „bambulky“. Je to kalus, pletivo z nediferencovaných buněk, ze kterého se posléze vyvinou nové rostliny. Foto Z. Vondráková, ÚEB.
Laskavý sameček. Tak jako většina laskavců, i laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus) má jednopohlavné květy. U tohoto druhu se v každém květenství vytvářejí nejdříve samčí květy a teprve později samičí. Obojí jsou velmi malé, velké jen asi 1 milimetr. Pouhým okem jsou zcela nezajímavé. Jejich decentní krása vynikne až pod mikroskopem. Na snímku mladý samčí květ s pěti tyčinkami. Foto J. Kolář a Z. Vondráková, ÚEB.
Povzdech dubu: s lidmi je kříž. Zamlada posloužil kmínek dubu jako sloupek ohrady. Ocelové lano se pozvolna zařezávalo do kůry a svým tlakem povzbuzovalo růst pletiv kmene okolo něj. Po létech ztratila ohrada svůj význam, lano se již zčásti rozpadlo, kmen však roste dále. Jen ten kříž už s ním zůstává. Foto I. Babůrek, ÚEB
Neklíčí jen semena. Klíčí také pylová zrna. Vyrůstá z nich pylová láčka, nepostradatelná pro oplození semenných rostlin. Dopravuje totiž samčí buněčná jádra do vajíčka. Zde jsem zachytil velmi mladou láčku. Právě začíná růst z jednoho ze čtyř pórů – ztenčených oblastí v buněčné stěně pylového zrna. Zrno je velké asi pět setin milimetru, ale než se láčka probojuje k vajíčku, může dosáhnout délky až několik centimetrů! Foto L. Synek, ÚEB.
Ekologické nádobí. Tento druh tykve slouží v Tanzánii překvapivě nikoli k jídlu, ale k produkci „ekologického nádobí“. Jak nám řekl průvodce na naší cestě Tanzánií, místní lidé vyrábějí nádoby z uschlých plodů. Velmi praktické, že? Navíc i šetrné k životnímu prostředí, protože pro recyklaci stačí odložit na kompost. Foto Iva Rohoušová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kešu oříšky naživo. Oříšky kešu jsme zvyklí vídat jen v regálech obchodů. Při stáži v Brazílii jsem zjistila, že pocházejí z tohoto stromu, Anacardium occidentale (ledvinovník západní). Takto vypadá květenství s mladými nezralými plody. „Oříšky“ jsou semena. Překvapilo mne ale, že jedlá je i dužnatá část pod vlastním plodem. V Brazílii se z ní lisují džusy, přidává se do jogurtů a připravují se z ní různé sladkosti. Chutí připomíná fíky. Foto Iva Rohoušová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Arktická krasavice. Květina nazývaná Arctic riverbeauty (arktická říční kráska). Je to druh vrbovky, Epilobium latifolium (někdy nazývaná Chamerion latifolium). Je dosti rozšířená v Severní Americe, v Evropě jde ale o vzácnost, která roste pouze na Islandu. Tam jsem ji také fotografoval. Foto M. Kolář, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
