Syn.: Clerodendrum myricoides (Hochst.) R. Br. ex Vatke, Cyclonema myricoides Hochst., Cyrtostemma myricoides (Hochst.) Kunze, Siphonanthus myricoides (Hochst.) Hiern, Spironema myricoides Hochst.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité; Verbenaceae Jaume St-Hil. – sporýšovité
Rotheca myricoides
Rozšíření: Druh s velkým areálem, který se táhne na východě subsaharské Afriky od Eritrey až po Jihoafrickou republiku, na západě jen v Angole a Namibii. Údaje ze západní Afriky se možná týkají pěstovaných nebo zplanělých rostlin. Druh je v areálu dosti variabilní, byla popsána řada vnitrodruhových taxonů, jejichž hodnota je nevyjasněná.
Ekologie: Stanovištěm jsou výslunné křovinaté svahy i řidší porosty sekundárních lesů, pobřežní křoviny, také křoviny na dunách. Lokality jsou známy od hladiny moře až do nadmořské výšky okolo 2800 m.
Rotheca myricoides
Popis: Polokeř nebo keř, někdy až charakteru opíravé liány, dorůstá výšky až 4 m; lodyhy mají prodloužená internodia a jsou lysé nebo krátce chlupaté. Listy jsou vstřícné nebo ve 3–4četných přeslenech, krátce řapíkaté, podlouhlé, obkopinaté až obvejčité, 1,5–15 cm dlouhé a 0,5–9 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné nebo pilovité až zubaté, na vrcholu špičaté, lysé nebo plstnaté, na rubu často tečkovaně žláznaté. Květenství tvoří volná vrcholičnatá lata; kalich je široce zvonkovitý, až 1 cm dlouhý, červený, s polokruhovitými cípy; srostlé lístky tvoří krátkou korunní trubku, 2 páry horních cípů asi 1 cm dlouhých, bělavých nebo světle modrých, dolní cíp je větší, intenzivněji modrý; tyčinky jsou 4, mají dlouhé zakřivené nitky; rovněž čnělka je hákovitá, na vrcholu rozeklaná. Plody jsou téměř černé, 4laločné peckovice.
Využití: Kromě toho, že druh má okrasný význam, lidové léčitelství jej využívá jako antimalarikum.
Rotheca myricoides
Rotheca myricoides
Rotheca myricoides
Fotografováno dne 1. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains, sestup z osady Sone do údolí řeky Ansiya).