Rakouský alpský masiv Raxalpe není nutné čtenářům BOTANY.cz speciálně představovat. V naší databázi se nachází pěkná řádka druhů rostlin z této oblasti – stačí se podívat do našeho staršího soupisu. To nám však nebránilo v nové výpravě do tohoto pohoří, která se uskutečnila o víkendu, ve dnech 15. a 16. srpna 2009.

Cílem exkurze Přírodovědné společnosti se stalo malé území v blízkosti soutoku Berounky a Vltavy – Modřanské a Komořanské tůně byly navrženy za chráněné území v rámci vytipování lokalit tzv. České natury, tedy území s vysokou biologickou hodnotou, které se ovšem nedostaly do užšího výběru návrhů evropsky významných lokalit.

Na přelomu letošního května a června podnikla redakce BOTANY.cz svou další floristickou exkurzi. Vypravili jsme se za přáteli a webovými kolegy na jižní Slovensko. Jenže jak už to tak na exkurzích našeho webu bývá, skončili jsme nakonec zcela jinde, tentokrát až v Rakousku. Ale vezměme to popořádku. No a vzhledem k tomu, že bych nechtěl, aby následující řádky zněly příliš chlubivě, omezím se jen na konstatování nejzákladnějších faktů. No přece nebudu říkat těm, kteří s námi nebyli, že udělali osudovou chybu, kterou už zřejmě nikdy nenapraví! Bylo tam prostě skvěle! Ale teď už opravdu raději jen ta strohá fakta.

Letošní 1. máj oslavilo BOTANY.cz vcelku velkolepě. Několik členů redakce – ale dokonce poprvé v historii i hrstka nejodvážnějších čtenářů našeho webu – se vydalo na návštěvu kraje pod Pálavou. Centrem našeho floristického dovádění byla víska Vrbice na Břeclavsku. A nejen ona.

První letošní floristická exkurze Přírodovědné společnosti zamířila v sobotu 18. dubna do pražské městské části Velká Chuchle. Naším cílem byl Chuchelský háj, který je součástí návrhu na doplnění seznamu evropsky významných lokalit.

Pojem „invaze“ se v dnešní době už vůbec nemusí týkat jen násilného vpádu cizích vojsk. V botanice i zoologii se v současnosti užívá pro označení nebývale silného příchodu nepůvodních druhů rostlin i živočichů. Je šokujícím faktem, že za posledních 25 let se například zvýšil počet zavlečených rostlin trojnásobně. Mnohé z nich představují pro nás značné riziko – jedny se neomezeně šíří do krajiny a vytlačují původní, mnohdy vzácné a ohrožené druhy rostlin, druhé zase výrazně zvyšují riziko silných alergií.

V neděli 10. května 2009 se konala v tomto roce druhá floristická exkurze Přírodovědné společnosti. Tentokrát jsme zavítali do Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích u Prahy, našimi průvodci byli zaměstnanci Výzkumného ústavu Adam Baroš, Ivana Knotková a Jiří Velebil.

Nic se s tím nedá dělat – podzim je prostě pro většinu milovníků rostlin dobou zmaru, konce a loučení. Jediné pozitivum, které jsem já osobně ještě podzimu ochoten přiznat, je ohromující barevné hýření stromů. Uniformní zeleň listů je teď náhle vystřídána ohňostrojem barev snad ve všech odstínech malířské palety největších impresionistů.

Nový rok je nezřídka spojován s představou příchodu nového života a nástupu dalšího jara. V minulosti se právě na Nový rok odehrávaly mnohé magické obřady, často se právě v tento den také věštívala budoucnost. Tuto tradici v současnosti snad do jisté míry nahrazují futurologické pasáže novoročních prezidentských projevů – určitě uznáte, že těm se mnohdy nedá upřít jakási tajemnost. Ale ta pravá magie to tedy rozhodně není. A tak sfoukněme prach ze starých spisů a začtěme se do dávných magických praktik našich předků. Pojďme si hrát na opravdové věštce!

Máte občas pocit, že v Českých zemích se to až příliš hojně hemží zloději a lotry? My také! Vždyť jen kolikrát jsme třeba řešili krádeže fotografií a textů z našeho webu! A proto jsme se rozhodli začít jasně a efektivně jednat na vlastní pěst! Není přece možné se v této věci neustále jen spoléhat na naši policii, která neví, kam dříve skočit! Kriminalitě je nejlépe předcházet prevencí! A když naprosto selhávají klasické metody výchovy, bude potřeba vyzkoušet i metody dosud nevídané! Zkusili jsme tedy neobvyklým výzkumem ověřit odvážné tvrzení, že na formování zlodějské povahy může mít vliv i naše květena. Jistě si uvědomujete, že kdyby se tato naše novátorská hypotéza potvrdila, dalo by se třeba předejít nárůstu kriminality tím, že z oblastí s problémovou květenou by se obyvatelstvo jednoduše vystěhovalo!

Pro většinu národa českého, moravské, slezského – ba i pro jiné národy zemí okolních – vypadá České Švýcarsko přesně takto: