Panelová výstava Kde rostou naše endemity dorazila při putování celou naší vlastí už i do Zlína.

Cílem exkurze Přírodovědné společnosti se stalo malé území v blízkosti soutoku Berounky a Vltavy – Modřanské a Komořanské tůně byly navrženy za chráněné území v rámci vytipování lokalit tzv. České natury, tedy území s vysokou biologickou hodnotou, které se ovšem nedostaly do užšího výběru návrhů evropsky významných lokalit.

Na přelomu letošního května a června podnikla redakce BOTANY.cz svou další floristickou exkurzi. Vypravili jsme se za přáteli a webovými kolegy na jižní Slovensko. Jenže jak už to tak na exkurzích našeho webu bývá, skončili jsme nakonec zcela jinde, tentokrát až v Rakousku. Ale vezměme to popořádku. No a vzhledem k tomu, že bych nechtěl, aby následující řádky zněly příliš chlubivě, omezím se jen na konstatování nejzákladnějších faktů. No přece nebudu říkat těm, kteří s námi nebyli, že udělali osudovou chybu, kterou už zřejmě nikdy nenapraví! Bylo tam prostě skvěle! Ale teď už opravdu raději jen ta strohá fakta.

Letošní 1. máj oslavilo BOTANY.cz vcelku velkolepě. Několik členů redakce – ale dokonce poprvé v historii i hrstka nejodvážnějších čtenářů našeho webu – se vydalo na návštěvu kraje pod Pálavou. Centrem našeho floristického dovádění byla víska Vrbice na Břeclavsku. A nejen ona.

Poslední listopadová půlnoc ukončila první kolo 3. ročníku soutěže O nejlepší botanickou ilustraci. V tomto roce jsme dostali k posouzení práce 26 autorů.

První letošní prosincová půlnoc ukončila první kolo 4. ročníku soutěže O nejlepší botanickou ilustraci. V tomto roce jsme dostali k posouzení práce 18 autorů ze šesti zemí.

První letošní floristická exkurze Přírodovědné společnosti zamířila v sobotu 18. dubna do pražské městské části Velká Chuchle. Naším cílem byl Chuchelský háj, který je součástí návrhu na doplnění seznamu evropsky významných lokalit.

Digitální fotografie přinesla novou „mánii“ fotografování. Fotíme ráno, fotíme při obědě, selfie, snad při všech činnostech i nečinnostech. Je to dáno její dostupností, jelikož v každém mobilu je poměrně slušný fotoaparát pro fotku na display nebo na sociální sítě. Ale co se s těmito snímky stane za týden, měsíc, ba třeba několik let? Většinou upadnou do zapomenutí.

Můj vztah k přírodě je opravdu kladný. Bohužel to samé většinou tvrdí i lidé, kteří dokážou jednat s přírodou podle hesla „vytěžit, ovládnout, sežrat, zpeněžit“. Ale to, že mě příroda fascinuje, není vůbec moje zásluha. Tak jsem se narodila, byla jsem schopna vypadnout z kočárku a viset hlavou dolů na kšírách, jen abych si mohla líp prohlídnout kolem kráčející slepici, kočku… cokoli živého.

Hlaváček jarní je v lékařství známou rostlinou užívanou pravděpodobně již ve starověku. V současné době je léčebně využíván pouze po farmakologické úpravě v lékařství. Domácí užití vzhledem k vysoké jedovatosti rostliny a charakteru léčby dnes nepřipadá v úvahu.

Zdálo by se, že botanický popis každého druhu je zcela pregnantní, přesný, a tedy ve své podstatě i věčný. Jistě nemůže nikdy dojít k výraznějším změnám při popisu určitého druhu, rozhodně ale můžeme postřehnout jemné rozdíly v detailech, mnohdy kouzelně působí i starobylý jazyk dávných botanických popisů.

Tak, jako na tomto světě nic nežije věčně, není ani geografické rozšíření druhů historicky neměnné. Je otázkou, do jaké míry jsou změny areálu rozšíření zapříčiněny přírodními vlivy a kde se začíná svým destruktivním podpisem uplatňovat lidská činnost. Jisté je, že počet lokalit hlaváčku jarního (Adonis vernalis) se u nás za posledních několik desetiletí dosti snížil, byl proto zařazen k silně ohroženým druhům naší květeny a je také chráněn zákonem. Pokusme se najít starší zprávy o výskytu tohoto druhu u nás.

Březen je pro většinu našinců – tedy lidí svázaných s rostlinami – spojen především s příchodem jara. Avšak tento měsíc má ještě jeden podstatný přívlastek, dnes už sice trochu méně slavený, ale přesto stále vzpomínaný a určitě i hodnotný – je totiž již tradičně měsícem knihy. Kdy tedy jindy hovořit o knihách, než právě teď?
Knihy lze dělit podle různých hledisek: třeba na beletrii, populárně-naučnou literaturu, vědecké spisy, ale třeba také na knihy podařené a méně zdařilé, či eventuálně na ty, které nikdy vyjít nemusely a na ty, jejichž vydání bylo událostí naprosto senzační.

Pojem „invaze“ se v dnešní době už vůbec nemusí týkat jen násilného vpádu cizích vojsk. V botanice i zoologii se v současnosti užívá pro označení nebývale silného příchodu nepůvodních druhů rostlin i živočichů. Je šokujícím faktem, že za posledních 25 let se například zvýšil počet zavlečených rostlin trojnásobně. Mnohé z nich představují pro nás značné riziko – jedny se neomezeně šíří do krajiny a vytlačují původní, mnohdy vzácné a ohrožené druhy rostlin, druhé zase výrazně zvyšují riziko silných alergií.