Ještě nikdy nebyla absence českých národních jmen rostlin tam výrazná, jako v posledních dvaceti letech. Státní hranice přestaly být neprostupné, navíc nové technologie umožňují během okamžiku navázat kontakt i s nejodlehlejšími kouty planety. Exotika už vůbec není synonymem pro nedostupnost, cokoli může být během chviličky tady – na záhoně, ve skleníku, či třeba jen na fotografii v počítači, je úplně jedno jak, ale prostě TADY! To pociťujeme velmi dobře i my v naší redakční poště.

Březen je pro většinu našinců – tedy lidí svázaných s rostlinami – spojen především s příchodem jara. Avšak tento měsíc má ještě jeden podstatný přívlastek, dnes už sice trochu méně slavený, ale přesto stále vzpomínaný a určitě i hodnotný – je totiž již tradičně měsícem knihy. Kdy tedy jindy hovořit o knihách, než právě teď?
Knihy lze dělit podle různých hledisek: třeba na beletrii, populárně-naučnou literaturu, vědecké spisy, ale třeba také na knihy podařené a méně zdařilé, či eventuálně na ty, které nikdy vyjít nemusely a na ty, jejichž vydání bylo událostí naprosto senzační.

Když jsme v březnu 2013 vyhlašovali anketu o nejoblíbenější českou botanickou knihu, dychtivě jsme očekávali každou vaši nominaci, každého titulu, který jste navrhli, jsme si vážili. Ovšem už záhy po zahájení ankety bylo jasné, že tato anketa má jasného favorita.

Milí čtenáři Botany.cz,
už od roku 2002 se oslavuje 21. červen jako Mezinárodní den zahradních trpaslíků. Francouzská nezisková organizace Front de libération des nains de jardin však zatáhla oslavy tohoto význačného dne na samotný okraj legality – doporučuje totiž krást ze zahrad sádrové trpaslíky a dávat jim svobodu. S podobným jednáním samozřejmě naprosto nesouhlasíme, dar svobody přece nemůže být spojen s krádežemi a protiprávním jednáním. A proto Botany.cz vás všechny vyzývá k obrodě vnitřní, ideové!

Před časem jsme se rozhodli vyměnit hlavičku našeho webu, vyzvali jsme proto autory našeho webu, ale i naše čtenáře, aby nám pomohli hlavičku vytvořit. Slíbili jsme také, že všechny návrhy představíme veřejnosti. Zde tedy jsou.

Milí čtenáři,
po dlouhá desetiletí nám byla vštěpována představa, že obrovským nebezpečím pro přírodu je postavička zahradníčka s kbelíčkem a lopatičkou, který s velkým nadšením vykopává v přírodě nejvzácnější druhy rostlin a odnáší si je na svou zahrádku. Díky popularizaci ochrany přírody však přestala být tato představa reálným nebezpečím – to, že tato činnost je špatná, ví dnes už prakticky všichni, drtivá většina národa toto konání naprosto odsuzuje.