V okrese Strakonice, 1 km severně od obce Kocelovice, podél severozápadního břehu Velkého kocelovického rybníka se mezi dvěma cestami nachází vlhká louka, v jejímž středu protéká potok. Území o rozloze 2,2 ha bylo vyhlášeno v roce 1990 k ochraně vlhkých lučních krátkostébelných porostů i speciální luční avifauny.
Jihočeský
Boletice – evropsky významná lokalita
Mnozí pánové starší generace mají k rozsáhlému území na Českokrumlovsku velmi specifický vztah: vojenský újezd Boletice býval za dob Československé lidové armády častým cílem vojenských manévrů. Za 30 posledních let se však proměnil se vším všudy: armáda jej sice neopustila, ale intenzita i typ cvičení doznaly značných změn. Od roku 2016 se taky poněkud zmenšila rozloha území, které má pod svou správou, ale i některé části stávajícího vojenského újezdu lze alespoň o víkendech také navštívit. V roce 2005 byl téměř celý újezd zařazen do sítě soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita: v tomto vymezení dnešní hranice vojenského újezdu poněkud přesahuje. Patří mezi plošně nejrozsáhlejší území tohoto typu u nás: přibližně 203,5 km2 je řadí do kategorie průměrně velké chráněné krajinné oblasti.
Boubínsko-stožecká hornatina, Boubínský prales – národní přírodní rezervace
Jen málokteré maloplošné chráněné území u nás se může pochlubit takovou proslulostí mezi širokou veřejností jako právě Boubínský prales. Jde o jev zcela pochopitelný, vždyť majestátní působivost pralesních velikánů ocení i ti lidé, jenž se jinak o přírodu zvláště nezajímají. K proslulosti jistě též nemalou měrou přispívá doba ochrany, jde o jednu z prvních rezervací u nás, chráněnou již od roku 1858, dnes v podstatně zvětšené výměře jako národní přírodní rezervace Boubínský prales.
Budějovická pánev, Blana – přírodní památka
Nedaleko Zlivi (okres České Budějovice), v Českobudějovické pánvi, se nachází nevzhledný a na první pohled odpudivý les, tvořený především sosnou (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies), méně listnáči (zvláště Alnus glutinosa, Betula pendula, Quercus robur). Les je plný pichlavého jehličí a celých mračen krvežíznivých potvorstev, na pasekách se rozrůstá třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), k nápadným zjevům patří též starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolius) nebo netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), na okraji lesa zeje velká těžební jáma. Avšak zdání tentokrát klame, při bližším pohledu narazíme na netušené poklady. Proto zde byla v roce 2011 vyhlášena přírodní památka Blana o výměře 30 ha.
Chvalšinské Předšumaví, Koubovský rybník – přírodní památka
Přírodní památka Koubovský rybník byla vyhlášena dne 18. 2. 1998. Lokalita leží v Jihočeském kraji, v okrese Prachatice, katastrální území Třešňový Újezdec, v blízkosti městyse Lhenice, a to ve vzdálenosti 1,5 km jihovýchodně od něj, na Vadkovském potoce, v nadmořské výšce od 530 do 536 metrů. Předmětem ochrany je rybník a přiléhající slatinná louka o celkové výměře 3,48 hektaru.
Chvalšinské Předšumaví, Střemily – louka jako z mládí
V jednom z dřívějších textů (Louka – přírodní stanoviště, nebo technická památka?) jsem nostalgicky vzpomínal na pestrobarevné květy na loukách mého dětství. Když dnes projíždím krajinou, ať už od jihu k severu, nebo od západu k východu, pohled na takové louky se mi ustavičně vyhýbá. Ještě tak občas vídám barevnou mozaiku v trávníku ve starém sadu za humny. Zřídka je druhově bohatou louku vidět v rezervaci, kde ochrana přírody financuje management, tedy údržbu – ale na takových místech je zřejmé, že už vůbec nejde o hospodářský výsledek, ale o prosté odstranění biomasy. Přitom někdejší louky nebyly primárně určeny pro oko, ale hospodářům šlo o seno, kterým posléze krmili dobytek.
Javorník, Nad Zavírkou – přírodní rezervace
V katastru obcí Javorník u Stach a Úbislav v okrese Prachatice byla roku 1988 vyhlášena přírodní rezervace k ochraně horských mezofilních luk a pramenišť s vysokou floristickou diverzitou. Dvě malé louky a les mezi nimi na jižním svahu Javorníku o rozloze celkem 2,7 ha hostí úžasné množství vzácných rostlin, zejména vstavačovitých. Orchidejové louky jsou právem považovány za nejvýznamnější v jihočeském regionu.
Květena mostů: Kamenný most v Písku
Troufám si tvrdit, že kdo nemá rád mosty, nemá rád ani lidi. Most nikdy nemůže být dílem škarohlída, morouse, natož pak závistníka, či pomlouvače. Jen běžte – volá celým svým dílem tvůrce mostu – jen si zkuste, jak skvěle chutná chleba na druhé straně řeky! Tak utíkejte na druhý břeh a podívejte se, jak jsou lidé všude úplně nádherně stejní! Žádná silnice nebo cesta, natož pěšina nebo stezka, se mostu v této výzvě nevyrovná. Při našem internetovém putování za květenou mostů jsme už dříve zavítali na most u nás bezpochyby nejznámější – tedy na pražský Karlův most. Jistě nebude na škodu se teď podívat i na náš most nejstarší.
Novohradsko – krajinná památková zóna
V jihovýchodní části jižních Čech, jen nedaleko od rakouských hranic při obci Nové Hrady, najdeme krajinu snad až nad poměry rozmanitou a malebnou, možná trochu zvláštně v čase ustrnulou, zároveň však vlídnou i svým způsobem velkolepou. Staletí a lidské ruce tu vymodelovaly cosi vzácného, jinde u nás takřka nevídaného.
Pláničský rybník – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Pláničský rybník se nachází v okrese Český Krumlov, asi 3,5 km od obce Černá v Pošumaví. Rezervace je tvořena jednou loukou a dvěma rybníky, z nichž ten větší se nazývá Pláničský (nebo také Velký Kozí) a menší je Malý Kozí rybník.
Prachatické Předšumaví, V polích – přírodní památka
Předšumaví je docela členitá, kopcovitá krajina, plochy polí a luk střídají remízky a mezi nimi se choulí malé vesničky. Takový obraz skýtá i okolí Prachatic, kde byla nad údolím Blanice nedaleko obce Zábrdí v roce 1992 vyhlášena přírodní památka V polích. Rezervace má rozlohu necelé 2 ha a chrání zachovalou ukázku typických předšumavských luk.
Strakonické vápence, Rovná – národní přírodní památka
Hořec jarní (Gentiana verna) je překrásná drobná rostlina, kvetoucí na jaře (nížiny) nebo začátkem léta (hory), která kdysi rostla na řadě míst Čech. Rychlost, s jakou z naší krajiny zmizela, je přímo děsivá a ze zlovolnosti, s jakou byla zničena poslední místa výskytu, běhá mráz po zádech.
Strakonické vápence, Ryšovy – přírodní památka
Málo platné, ale jihočeské město Strakonice, ležící na soutoku Otavy a Volyňky, proslavil především Josef Kajetán Tyl, když napsal dodnes hratelnou divadelní hru Strakonický dudák. I když se ve městě nalézají i jiné pamětihodnosti, Švandu dudáka jako největší atrakci už jim hned tak někdo neodpáře. Ke zdejším přírodním pamětihodnostem náleží přírodní památka Ryšovy vyhlášená roku 1990 na ploše 35 ha. Nalézá se na severním okraji města, je tvořena zalesněným vrchem Ryšová (527 m n. m.) a předmětem ochrany je les s květenou typickou pro oblast Strakonických vápenců.
Střední Povltaví, Dubná – přírodní rezervace
Vodní dílo Orlík těžce zasáhlo do přírody Středního Povltaví. Přírodní tvářnost krajiny změnilo v polovině 20. století jezero, které se v hluboce zaříznutém údolí Vltavy a jejích přítoků rozlilo na kilometry daleko. Postihlo i nejdolejší část údolí Otavy, při plném napuštění přehrady dosahuje skoro až k Písku. Když ale přehrada není na plné vodě, objeví se původní tok i se zbytky jezů.
Šumavské pláně, Kotlina Valné – 1. zóna Národního parku Šumava
V rohu státní hranice téměř na západ od obce Strážný se nachází velmi opuštěný kousek Šumavy – Kotlina Valné. Nevedou sem pořádné cesty, nejsnadněji se sem člověk dostane z Bavorska, protože nahoře na svahu jsou roztroušené domky obce Mitterfirmiansreut. Lokalitu tvoří plochá deprese obklopená dosti vysokými svahy, jen na východ otevřená do údolí říčky Řasnice, které se zde někdy říká Valná.