České středohoří, Březinské tisy – národní přírodní památka

České středohoří, Březinské tisy - národní přírodní památka

V některých chráněných územích představuje tis červený (Taxus baccata) hlavní motiv ochrany – je to např. v národní přírodní památce Březinské tisy, která byla vyhlášena už v roce 1969 na téměř 36 hektarech, v nadmořské výšce 158 až 372 metrů. Nachází se při jihovýchodním okraji Děčína, nad obcí Březiny (okres Děčín).

Číst dál

České středohoří, Dubí hora – národní přírodní památka

České středohoří, Dubí hora – národní přírodní památka

Národní přírodní památka Dubí hora byla vyhlášená za chráněné území už v roce 1966, a to na poměrně malém území o rozloze sotva 1000 metrů čtverečních. Nachází se v katastru obce Konojedy (okres Litoměřice), v nadmořské výšce okolo 370 m, při severozápadním okraji Dubí hory (která dosahuje nadmořské výšky 463 m).

Číst dál

České středohoří, Kamenná slunce – národní přírodní památka

České středohoří, Kamenná slunce - národní přírodní památka

Obec s nevábným jménem Hnojnice (okres Louny) leží na území CHKO České středohoří, a tak nepřekvapí, že je obklopena nápadnými vrchy. Vesnici ovšem proslavil naopak nenápadný lůmek ukrývající pozoruhodný geologický jev případně zvaný Kamenná slunce. Již v roce 1953 zde bylo vyhlášeno maloplošné chráněné území, dnes požívající ochranu coby národní přírodní památka Kamenná slunce. Chráněná plocha nedosahuje ani jeden hektar, místo je dobře přístupné ze silnice a tudíž s oblibou navštěvované.

Číst dál

České středohoří, Košťálov – přírodní památka

České středohoří, Košťálov – přírodní památka

Městečko Třebenice (okres Litoměřice), ležící na úpatí Českého středohoří, je známé především výskytem českých granátů – pyropů. Však se zde také nalézá Muzeum českého granátu, kde je k vidění údajně největší vybroušený kus. Nad městečkem se vypíná nápadný čedičový vrch Košťál s hradní zříceninou a s jižními svahy chráněnými od roku 1960, dnes jako přírodní památka Košťálov. Předmětem ochrany jsou teplomilná rostlinná společenstva s výskytem vzácných druhů rostlin i živočichů. Chráněny jsou jak skalní výchozy a sutě se skalními stepmi a teplomilnými křovinami, tak zachovalé listnaté lesy.

Číst dál

České středohoří, Radobýl – přírodní památka

České středohoří, Radobýl - přírodní památka

Západně Litoměřic se nade vsí Žalhostice zdvihá z poloviny ukousaný obrys čedičového kuželu vrchu Radobýl (399 m n. m.), jehož část byla již roku 1966 vyhlášena chráněným územím, dnešní výměra přírodní památky činí necelých 5 ha, ale zajímavé je i nechráněné okolí. Radobýl sice není tak známý jako nedaleký Lovoš, ale z přírodovědného hlediska je neméně zajímavý. Předmětem ochrany jsou velmi pěkné ukázky sloupcovitého rozpadu čediče a teplomilná rostlinná společenstva na jižních svazích.

Číst dál

České středohoří, Sluneční stráň – přírodní rezervace

České středohoří, Sluneční stráň - přírodní rezervace

Nad osadou Brná (součást Ústí nad Labem), známou termálními koupališti, se vypíná strmá stráň, tvořená vyvřelými horninami (čediči), jižně a jihozápadně orientovaná, s převýšením asi 150 m, hostící cenná teplomilná rostlinná společenstva. Proto je od roku 1968 na ploše necelých osmi hektarů chráněná, dnes jako přírodní rezervace (mapa). Z otevřených míst se nabízejí omračující výhledy, především na údolí Labe, ale i na České středohoří, přesto není místo s výjimkou vyhlídky na Střekov příliš navštěvované, nevede sem žádná značená stezka a popravdě, na Ústecku nabízí omračující výhledy kdejaký snadněji přístuný pahrbek.

Číst dál

České středohoří, Údolí Ploučnice u Malé Veleně – Eliščino údolí

České středohoří, Údolí Ploučnice u Malé Veleně – Eliščino údolí

Přiznám se, že jsem patriotem „neznámého“, ale velevýznamného údolí kolem „neznámé“ obce Malá Veleň (okres Děčín). Proto si myslím, že je nasnadě, abych toto údolí trochu představil a samozřejmě vyzdvihl. Popisované území náleží k severozápadnímu okraji Verneřického středohoří a jde o poměrně mladou krajinu s ostrými skalními výstupy nezanesenými kamennými moři, suťovými poli a prudkými svahy.

Číst dál

Českolipská kotlina, Peklo u České Lípy – národní přírodní památka

Mezi Českou Lípou a obcí Zahrádky vyhloubil Robečský potok v pískovcovém skalním masivu kaňonovité údolí, dnes nazývané Peklo. Skalní stěny a potoční niva jsou od r. 1967 chráněným územím, známým především bohatým výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). Přírodní památka Peklo má plochu 59 ha a nadmořskou výšku 247–303 m.

Číst dál

Český kras, Karlické údolí – přírodní rezervace

Český kras, Karlické údolí – přírodní rezervace

V Českém krasu v údolí Karlického potoka, v okolí bývalé tvrze Karlík (okres Praha-západ), byla v roce 1972 vyhlášena přírodní rezervace o nemalé výměře 214 ha. Leží stranou hlavních turistických cest a také tak trochu ve stínu svých slavnějších sester, známějších rezervací, zvláště těch národních. Území PR Karlické údolí je porostlé především listnatými lesy, svou skladbou jsou blízké přirozeným, a nabízí vzorové ukázky vlivu geologického podloží a orientace svahů na vegetaci, neboť údolí probíhá především jihovýchodně severozápadním směrem a podloží je dosti pestré, od převažujících devonských vápenců, přes nepřehlédnutelné diabasy až po křemence a břidlice. Rezervace ukrývá i nejednu zajímavost, například živou travertinovou kaskádu, v okolí Prahy ne zrovna běžný prstnatec bezový, a prý dokonce velevzácnou ještěrku zelenou.

Číst dál

Český kras, Karlštejn, Doutnáč – národní přírodní rezervace

Český kras, Karlštejn, Doutnáč – národní přírodní rezervace

Vrch Doutnáč je nepříliš nápadný protáhlý zalesněný hřbet mezi Bubovicemi a Srbskem, je součástí NPR Karlštejn (okres Beroun). Z botanického hlediska je význačný hned dvakrát: jednak výskytem rudohlávku jehlancovitého, jedním z posledních v Čechách, a pak také vyjmutím z lesního hospodaření v roce 2004 a ponecháním vlastnímu vývoji.

Číst dál

Český kras, Kobyla – přírodní rezervace

Český kras, Kobyla - přírodní rezervace

Přírodní rezervace Kobyla byla vyhlášena jako chráněné území již roku 1967. Předmětem ochrany se stal bývalý lom s pěknou ukázkou známé geologické poruchy Českého krasu, Očkovského přesmyku, kdy se během horotvorných procesů nasunuly starší vrstvy usazených hornin (zde vápenců) na vrstvy mladší. Později došlo k přehlášení, při kterém se upravily hranice a předmětem ochrany se mimo přírody neživé stala i příroda živá, především cenná rostlinná společenstva. Přírodní rezervace Kobyla se nalézá jen kousek od známých Koněpruských jeskyní a je součástí CHKO Český kras. Její současná výměra činí necelých 20 ha.

Číst dál

Český kras, Koda – národní přírodní rezervace

Český kras, Koda – národní přírodní rezervace

Na pravém břehu řeky Berounky, přibližně mezi Srbskem, Berounem a Zlatým koněm, se rozprostírá rozsáhlé polesí, zvané kodské. Území patří již dlouho ke známým a nejlépe prozkoumaným přírodovědným oblastem v Čechách – s trochou nadsázky můžeme říci, že každý kámen zde byl alespoň dvakrát otočen a každé stéblo trávy nejméně třikrát přepočítáno. Zdejší krasové území je dosti členité, proto nikoho nepřekvapí, že je odtud udáváno na 600 druhů rostlin. Je jasné, že zmínit můžeme jen některé.

Číst dál

Český kras, Kotýz – národní přírodní památka

Národní přírodní památka Kotýz, chráněná od roku 1986, se nalézá nedaleko Berouna na západním okraji CHKO Český kras (mapa). Výměra činí 31 ha, předmětem ochrany jsou krasové jevy vyvinuté v silurských a devonských vápencích a na ně navázaná cenná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů. Vrch Kotýz, z části odtěžený, byl kdysi přímo spojen se Zlatým koněm, dnes obě NPP odděluje těžební jáma. Územím prochází naučná stezka a je známé především dvěma skalními mosty, Aksamitovou bránou a Jelínkovým mostem, a archeologicky významnou Děravou jeskyní.

Číst dál

Český kras, Kulivá hora – přírodní rezervace

Český kras, Kulivá hora – přírodní rezervace

Na jihozápad od Třebotova (okres okres Praha-západ – mapa) se na levém břehu Švarcavy nalézá několik vápencových výchozů, vyhlášených spolu s okolními lesy v roce 1972 jako chráněné území (dnes přírodní rezervace) o výměře 22 ha. Jméno rezervace dostala podlé kóty Kulivá hora, která se nalézá však více než kilometr severovýchodně. Svahy a skály s jižním sklonem hostí teplomilné druhy rostlin i živočichů, jsou odtud uváděny také některé vzácné druhy hub. Území rezervace je součástí CHKO Český kras.

Číst dál