Národní přírodní rezervace Špraněk se nalézá u obce Javoříčko (okres Olomouc), zničené nacisty podobně jako mnohem známější Lidice, a ve svém nitru ukrývá veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně, jež přinejmenším velikostí Dómu gigantů a bohatostí jeho krápníkové výzdoby nemají u nás obdoby. Území je chráněno už od roku 1949 a předmětem ochrany jsou krasové jevy v devonských bradlových vápencích s jeskyněmi pod zemí a se vzácnou teplomilnou květenou na povrchu.
Olomoucký
Hanácká pahorkatina, Vápenice – přírodní památka
Na jihovýchodním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m n. m.) se nachází přírodní památka Vápenice (okres Prostějov), zřízená v roce 1990 na ploše necelých 20 ha k ochraně teplomilných trávníků s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Oblast Kosíře je přírodovědcům dobře známa, vyskytuje se zde řada zajímavých druhů, z rostlin je asi nejcennější výskyt mochny jahodovité (Potentilla sterilis) na několika mikrolokalitách v okolí. Samotné chráněné území je známo především pro hojný výskyt koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), čítající stovky jedinců.
Hornomoravský úval, Cigánské zmoly – navržená přírodní památka
V nadmořské výšce od 230 do 251 m, přibližně 2,5 km severozápadně od obce Krčmaň (okres Olomouc) se nachází zajímavá lokalita nazývaná Cigánské zmoly. Její zvlněný reliéf vznikl jako následek dávné těžby vápence. V současnosti je oblast již mnoho desítek let průmyslově nevyužívaná, a proto zde mohlo dojít ke vzniku jedinečných xerotermních společenstev vázaných na vápencové podloží. Z tohoto důvodu byla lokalita navržena k vyhlášení jako přírodní památka.
Hornomoravský úval, U bílých hlin – přírodní památka
Ostrůvek teplomilné vegetace s vzácnými druhy rostlin, které jsou vázané na izolovaný výskyt vápenatého podloží (tzv. rendziny) se nachází asi 1,5 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc. Důvodem vyhlášení 19. 3. 1952 byla travnatá step na mírném svahu, která představuje pozůstatek původní vegetace. V nadmořské výšce okolo 220 metrů je zde chráněno území o rozloze 0,185 ha.
Hornomoravský úval, U Strejčkova lomu – přírodní památka
Na okraji vápencového Strejčkova lomu, asi 2 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc) byla 2. 6. 1952 vyhlášena přírodní památka o rozloze 2,37 ha. Už od roku 1941 byla oblast chráněná Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze. Těžba vápence je v této oblasti doložena už z roku 1513.
Hrubý Jeseník, Rejvíz – národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Rejvíz patří k nejznámějším maloplošným chráněným územím ve Slezsku a patrně se jedná o nejznámější slezské rašeliniště vůbec. Najdeme ho asi 10 km východně od města Jeseník u stejnojmenné osady. Návštěvu této turistické atrakce lze jedině doporučit, přímo z naučné stezky pozorné oko zaznamená mnohou zajímavost: vzorové ukázky rašelinného lesa, prstantec Fuchsův, kýchavici bílou nebo třeba borovici blatku. A při troše štěstí bedlivé ucho může zaslechnout nápadný křik chřástala polního.
Králický Sněžník – národní přírodní rezervace
Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím v České republice, které náleží do Krkonošsko-jesenické soustavy a jeho nejvyšší vrchol Králický Sněžník dosahuje výšky 1423,7 m n. m. Leží na hranici Olomouckého a Pardubického kraje, mezi obcemi Velká Morava, Stříbrnice a hranicí s Polskem. Celá oblast je botanicky velmi cenná, najdeme zde řadu zajímavých stanovišť – od smrčin, které pokrývají většinu rozlohy Sněžníku, až po alpínské bezlesí, které je vyvinuto ve vrcholové části.
Králický Sněžník II. – rašeliniště a vrcholové partie
O dolní části Králického Sněžníku jsme na našem webu již psali dříve. V dnešním putování se podíváme na vrchol tohoto horského masivu, zaměříme se také na krásná vrchoviště, která se nacházejí na východním hřebenu, zvaném též Mokrý hřbet.
Moravská brána, Hůrka, Hranická propast – národní přírodní rezervace
Jen několik kilometrů od velmi frekventované mezinárodní silnice Olomouc – Český Těšín, v blízkosti lázní Teplice nad Bečvou (okres Přerov), se nachází rozlohou nevelké krasové území, které je v současnosti chráněno jako rezervace s názvem Hůrka u Hranic. Výměra území činí necelých 38 hektarů, nachází se v nadmořské výšce 268 až 370 m a za rezervaci bylo vyhlášeno v roce 1952.
Moravská brána, Škrabalka – přírodní rezervace
Na východním okraji Lipníka nad Bečvou (okres Přerov), kolem mrtvého ramene řeky Bečvy, byla v roce 1956 vyhlášena přírodní rezervace Škrabalka (mapa). Jde o zbytek lužního lesa na levém břehu řeky, s vodními a bažinnými společenstvy mrtvého ramene. Území o rozloze 7,51 ha leží v nadmořské výšce kolem 227 m a podél jeho jižního okraje vede naučná stezka.
Moravská brána, Žebračka – národní přírodní rezervace
Na severovýchodním okraji města Přerova, v údolní nivě pravého břehu řeky Bečvy, se rozprostírá zachovalý lužní les, který je součástí chráněného území vyhlášeného v roce 1949. Důležitou roli v rezervaci o celkové rozloze 234,116 ha hraje mlýnský náhon Strhanec, který každoročně zaplavuje alespoň část území a tím vytváří periodické tůně. V posledních letech je však zaplavované území stále menší a tím je ohrožena budoucnost nejen živočišných druhů.
Rychlebská vrchovina, Chebzí – přírodní památka
Nedaleko Písečné, na severním okraji Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, u osady se svrchovaně podezřelým jménem Chebzí (okres Jeseník), se v nadmořské výšce 520–550 m nalézá stejnojmenná přírodní památka. Předmětem ochrany je několik sušších luk o výměře 2,8 ha s význačným výskytem vstavačovitých rostlin.
Tršická pahorkatina, Lhotka u Přerova – přírodní památka
Skalnatá stráň s výskytem teplomilné vegetace leží na okraji obce Lhotka asi 6 km severozápadně od Přerova (mapa). Na ploše 5,065 ha byla 23. 5. 1951 vyhlášena přírodní památka, jejímž hlavním důvodem je ostrůvek teplomilné květeny, představující severní hranici výskytu stepní vegetace na Moravě. V nadmořské výšce mezi 240 a 270 m, na podkladu břidlice a kulmské droby, jsou na údolním svahu s jižní až jihovýchodní orientací zastoupena společenstva skalní a drnové stepi s mnoha chráněnými druhy rostlin a živočichů.