Pouzdřanská step a lesostepní doubrava Kolby patří k nejznámějším přírodním rezervacím jižní Moravy, i floristicky se jedná o evropsky významnou lokalitu. Nachází se severovýchodně od obce Pouzdřany (okres Břeclav), její výměra přesahuje 180 hektarů.
Domácí lokality
Hustopečská pahorkatina, Špice – přírodní rezervace
Bitva tří císařů je pojmem, jenž stále něco znamená a jenž nebyl zapomenut. Jednou z dotčených vesnic byl Újezd u Brna a dodnes zde lze vysledovat její stopy, například kapličku, kde kdysi stál samotný Napoleon. Naštěstí řádění vojsk nezničilo vše, co mu stálo i nestálo v cestě, a tak můžeme v přírodní rezervaci Špice, ba i v jejím okolí, obdivovat ostrůvek vzácné stepní teplomilné květeny.
Hustopečská pahorkatina, Špidláky – přírodní památka
Mezi jihomoravskými Čejkovicemi a Čejčí (okres Hodonín, Hustopečská pahorkatina), se nacházejí tři zemědělsky nevyužívané kopce s prudkými stráněmi stepního charakteru, na nichž najdeme zachovaná xerotermní společenstva s řadou vzácných druhů rostlin. Na mapách se uvádějí jako Čejkovické Špidláky, jejich rozloha činí 17 hektarů a nacházejí se v nadmořské výšce 200–250 m.
Javorník, Nad Zavírkou – přírodní rezervace
V katastru obcí Javorník u Stach a Úbislav v okrese Prachatice byla roku 1988 vyhlášena přírodní rezervace k ochraně horských mezofilních luk a pramenišť s vysokou floristickou diverzitou. Dvě malé louky a les mezi nimi na jižním svahu Javorníku o rozloze celkem 2,7 ha hostí úžasné množství vzácných rostlin, zejména vstavačovitých. Orchidejové louky jsou právem považovány za nejvýznamnější v jihočeském regionu.
Javorníky, Galovské lúky – přírodní rezervace
Asi 3,5 km jihovýchodně od Huslenek (okres Vsetín), na svazích pod hřebenem Hrachovce, najdeme horské květnaté louky, které se staly už v roce 1952 přírodní rezervací. Galovské lúky se rozprostírají v nadmořské výšce 710–740 metrů, přičemž celková výměra od roku 2002 činí 21,5533 ha.
Javorníky, Pulčín-Hradisko – národní přírodní rezervace
Severně od obce Pulčín (okres Vsetín) se nachází známé Pulčínské skály, které byly poprvé vyhlášeny chráněným územím v roce 1966. Tehdy byly chráněny pouhé 4 hektary skalních výchozů. Od roku 1989 je chráněno 72,73 hektarů. V roce 1992 bylo chráněné území převedeno do národní kategorie pod názvem Pulčín-Hradisko.
Jesenická plošina, Háj Petra Bezruče – přírodní památka
Chráněné území se nachází jihozápadně od obce Petrohrad (okres Louny) a jihovýchodně od silnice Petrohrad – Stebno. Poprvé bylo území vyhlášeno chráněným v roce 1956 na ploše 29,49 hektarů. Zahrnovalo především lesní porosty na svazích Ovčího vrchu (451 m n. m.) a Vrchu Všech svatých (dříve Zámecký vrch, 460 m n. m.). Důvodem ochrany byly především rozvolněné lesní porosty s řadou starých solitérních stromů a černé skalní výchozy a balvany tvořené biotickou žulou.
Jesenická plošina, Krtské skály – přírodní památka
Chráněné území se nachází asi 1 km jižně od obce Krty (okres Rakovník). Vyhlášeno bylo v roce 2002 a rozkládá se na ploše 88,8454 hektaru. Nalézá se na rozlehlém zalesněném návrší, jehož nejvyšší bod má nadmořskou výšku 525 metrů. Předmětem ochrany jsou četné zvětralé skalní výchozy, balvanité sutě, roztroušené balvany a bývalé drobné lomy. Geologické podloží tvoří biotická žula, která zde byla těžena již v roce 1634. V roce 1872 zde těžbu obnovil Kilián Pokorný, největšího rozmachu těžba dosáhla za jeho syna Jaroslava, který zaměstnával až 100 kameníků. Poslední lom byl uzavřen v roce 1974.
Jesenická plošina, Ostrovecká olšina – přírodní památka
V oblasti přírodního parku Jesenicko, již na samém pomezí Středočeského kraje a v blízkosti hranic kraje Plzeňského a Ústeckého, můžete nalézt zajímavou podmáčenou louku s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlin.
Jesenická plošina, Rybníčky u Podbořánek – přírodní rezervace
Zvláště chráněné území Rybníčky u Podbořánek se nachází na rozhraní Středočeského a Plzeňského kraje, přibližně 10 km severně od města Kralovice, na kraji obce Podbořánky (okres Rakovník). Bylo vyhlášeno v červnu roku 1990 na ploše téměř 22 hektarů jako „velmi cenné území se zastoupením společenstev rašelinišť, vlhkých luk, mokřadů, vodních a lesních společenstev s výskytem vzácných a ohrožených druhů“.
Kaňon Labe, Údolí Dolnožlebského potoka
Vesnice Dolní Žleb na levém břehu Labe u hranic s Německem byla dlouho známa jako jediná obec u nás, do které nevede silnice. O tuto pochybnou atrakci sice Dolní Žleb, roku 1980 připojený k Děčínu, nakonec přišel, ale i tak je zdejší přívoz hojně využíván i automobily. Dnes vesnice slouží především jako místo oddechu a jako základna pro horolezce, vždyť se nalézá na dně nejhlubšího pískovcového kaňonu v Evropě, na dně Kaňonu Labe. Je tedy obklopena strmými skalními stěnami a zvláště z výšky se na ni otevírají uchvacující pohledy.
Kaňon Teplé, Údolí Teplé – přírodní rezervace
Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) je dnes znám především dobrodružným nálezem cenného relikviáře sv. Maura, samotné městečko je malebně rozmístěno v zaříznutém údolí říčky Teplé. Jižně od Bečova, proti proudu říčky, dostává její údolí až kaňonovitý ráz s příkrými, skalnatými svahy a je spolu s podobně utvářenými nejspodnějšími úseky bočních přítoků chráněno jako přírodní rezervace Údolí Teplé. Ta byla vyhlášena v roce 1992 na ploše 172 ha. Údolí je malebné, byť porostlé převážně druhotnými smrčinami, dojem kazí jen hojně využívaná silnice spojující Karlova Vary a Mariánské Lázně. Naopak železniční trať působí i po generální opravě poněkud méně rušivě, nepočítáme-li ovšem hrůzostrašný lomoz, když jede vlak.
Kobylské a Čejčské jezero – zaniklá jezera jižní Moravy
Když Jan Amos Komenský vytvářel v roce 1627 mapu Moravy, zaznamenal do ní v oblasti severně a východně od obce Kobylí (na Břeclavsku) také dvě jezera. Dnes již tyto vodní plochy neexistují, nevzpomínají si na ně většinou ani místní. Přesto se do tohoto kraje podívejme a pokusme se najít alespoň drobné náznaky jejich dřívější přítomnosti.
Králický Sněžník – národní přírodní rezervace
Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím v České republice, které náleží do Krkonošsko-jesenické soustavy a jeho nejvyšší vrchol Králický Sněžník dosahuje výšky 1423,7 m n. m. Leží na hranici Olomouckého a Pardubického kraje, mezi obcemi Velká Morava, Stříbrnice a hranicí s Polskem. Celá oblast je botanicky velmi cenná, najdeme zde řadu zajímavých stanovišť – od smrčin, které pokrývají většinu rozlohy Sněžníku, až po alpínské bezlesí, které je vyvinuto ve vrcholové části.
Králický Sněžník II. – rašeliniště a vrcholové partie
O dolní části Králického Sněžníku jsme na našem webu již psali dříve. V dnešním putování se podíváme na vrchol tohoto horského masivu, zaměříme se také na krásná vrchoviště, která se nacházejí na východním hřebenu, zvaném též Mokrý hřbet.