V těsném sousedství brněnského sídliště Kamenný vrch se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, jejíž největší botanická atrakce rozzáří zdejší stepní stráně krátce po příchodu jara.

Za devatero železničními semafory a devětadevadesáti výhybkami (počítáno od brněnského hlavního nádraží), za jedním středním železničním mostem a nad jedním menším tunelem proplétá vítr jemné nažky odkvetlých konikleců s dlouhými vousy kavylů. Jsme právě na jedné z nejmenších brněnských stepí, procházíme se po Obřanské stráni.

Brněnská Stránská skála je svérázným místem smíru mezi člověkem a přírodou. Šrámy, které jí kdy člověk uštědřil, se zde podivuhodně ztrácejí, stávají se z nich jen doklady potvrzující starou pravdu, že totiž člověk a příroda jedno jsou.

Mezi brněnskými městskými částmi Kohoutovice a Pisárky (Šárka) se rozkládá poměrně rozsáhlá zalesněná oblast. V její dolní části se nachází přírodní památka Údolí Kohoutovického potoka, která má rozlohu pouhých 3 hektarů a byla vyhlášena v roce 1987. Lesy nad touto lokalitou jsou však floristicky zajímavé také, celková rozloha tohoto širšího území dosahuje 70 hektarů a nachází se v nadmořské výšce od 220 do 366 m.

Zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Zlínem, poněkud stranou velkých komunikací, se nachází malá vesnička Lísky (okres Kroměříž). Pokud by existovala statistika, která by srovnávala počet obyvatel vesnice s počtem orchidejí, které se na území obce vyskytují, jistě by v ní tato víska stála na jednom z nejpřednějších míst. V těsné blízkosti obydlené části vesnice se totiž nachází unikátní přírodní rezervace, která v mnoha ohledech převyšuje běžné česko-moravsko-slezské chápání o výskytu těchto vzácných rostlin v přírodě.

Na jihozápadních svazích Větrníku (394 m n. m.), přibližně 2 km jižně od Lysovic (okres Vyškov) se rozprostírá členitá přírodní rezervace nazvaná Větrníky (mapa). Už podle názvu je zřejmé, že větrných dnů je tady za rok mnohem více, než těch, kdy se nehne ani lístek. Důvodem vyhlášení NPR byla už v roce 1925 jedna z největších a nejcennějších stepních oblastí na jižní Moravě. Historie ochrany tohoto území je spojena s činností Svazu pro ochranu přírody a domoviny na Moravě.

Nedaleko Zlivi (okres České Budějovice), v Českobudějovické pánvi, se nachází nevzhledný a na první pohled odpudivý les, tvořený především sosnou (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies), méně listnáči (zvláště Alnus glutinosa, Betula pendula, Quercus robur). Les je plný pichlavého jehličí a celých mračen krvežíznivých potvorstev, na pasekách se rozrůstá třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), k nápadným zjevům patří též starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolius) nebo netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), na okraji lesa zeje velká těžební jáma. Avšak zdání tentokrát klame, při bližším pohledu narazíme na netušené poklady. Proto zde byla v roce 2011 vyhlášena přírodní památka Blana o výměře 30 ha.

Severovýchodně od obce Žáravice v okrese Pardubice se nachází přírodní rezervace vyhlášená již v roce 1956. Tvoří jí jednak rybník Švihov postavený na Sopřečském potoce a jednak lesní porosty na západně exponovaném svahu na rybníkem. Důvodem byla ochrana kotvice plovoucí (Trapa natans) rostoucí v rybníku, která však v roce 1963 vyhynula po jeho vyhrnutí. V roce 1983 sem byly přeneseny rostliny kotvice z rybníku Farář u Bítovan, které se ale neuchytily.

Severně od Litoměřic, na levé straně údolí Pokratického potoka, se zvedá strmá opuková stráň, která hostí řadu vzácných a významných druhů rostlin. Území o rozloze 3,3 ha slouží k ochraně reprezentativní ukázky společenstev tzv. bílých strání, které vznikly na erozních svazích a těžkých půdách a jsou tvořeny teplomilnými trávníky a lemovými společenstvy keřů s přechodem k lesním společenstvům.

Tento kopec není zdaleka nejvyšším vrcholem v Českém středohoří, ale určitě je jedním z nejvýraznějších. Je dominantou Bílinska a jedním z nejčastějších turistických cílů v této lokalitě (mapa). Již z dálky je dobře viditelný, a proto je dobrým orientačním bodem při toulkách zdejší krajinou. Zdá se černý, protože jeho skalnatý znělcový povrch je díky své členitosti málo zalesněn, a to spíše ve střední části a na úpatí.

V některých chráněných územích představuje tis červený (Taxus baccata) hlavní motiv ochrany – je to např. v národní přírodní památce Březinské tisy, která byla vyhlášena už v roce 1969 na téměř 36 hektarech, v nadmořské výšce 158 až 372 metrů. Nachází se při jihovýchodním okraji Děčína, nad obcí Březiny (okres Děčín).

Národní přírodní památka Dubí hora byla vyhlášená za chráněné území už v roce 1966, a to na poměrně malém území o rozloze sotva 1000 metrů čtverečních. Nachází se v katastru obce Konojedy (okres Litoměřice), v nadmořské výšce okolo 370 m, při severozápadním okraji Dubí hory (která dosahuje nadmořské výšky 463 m).

Obec s nevábným jménem Hnojnice (okres Louny) leží na území CHKO České středohoří, a tak nepřekvapí, že je obklopena nápadnými vrchy. Vesnici ovšem proslavil naopak nenápadný lůmek ukrývající pozoruhodný geologický jev případně zvaný Kamenná slunce. Již v roce 1953 zde bylo vyhlášeno maloplošné chráněné území, dnes požívající ochranu coby národní přírodní památka Kamenná slunce. Chráněná plocha nedosahuje ani jeden hektar, místo je dobře přístupné ze silnice a tudíž s oblibou navštěvované.

Městečko Třebenice (okres Litoměřice), ležící na úpatí Českého středohoří, je známé především výskytem českých granátů – pyropů. Však se zde také nalézá Muzeum českého granátu, kde je k vidění údajně největší vybroušený kus. Nad městečkem se vypíná nápadný čedičový vrch Košťál s hradní zříceninou a s jižními svahy chráněnými od roku 1960, dnes jako přírodní památka Košťálov. Předmětem ochrany jsou teplomilná rostlinná společenstva s výskytem vzácných druhů rostlin i živočichů. Chráněny jsou jak skalní výchozy a sutě se skalními stepmi a teplomilnými křovinami, tak zachovalé listnaté lesy.

Západně Litoměřic se nade vsí Žalhostice zdvihá z poloviny ukousaný obrys čedičového kuželu vrchu Radobýl (399 m n. m.), jehož část byla již roku 1966 vyhlášena chráněným územím, dnešní výměra přírodní památky činí necelých 5 ha, ale zajímavé je i nechráněné okolí (mapa). Radobýl sice není tak známý jako nedaleký Lovoš, ale z přírodovědného hlediska je neméně zajímavý. Předmětem ochrany jsou velmi pěkné ukázky sloupcovitého rozpadu čediče a teplomilná rostlinná společenstva na jižních svazích.