Vertikály Panenského Týnce

Naše zahrady a parky: Vertikály Panenského Týnce

Pokud jste se zrovna dnes – tedy 30. dubna – objevili u snad nejznámějšího českého menhiru u severočeských Klobuk ještě před svítáním a počkali jste si na první sluneční paprsky, viděli jste Slunce vycházet nad Řípem. Možná, že právě proto tady stojí tento menhir, možná je to svérázný kalendář po věky zaznamenávající, že každoroční doba hojnosti začíná přesně v poslední dubnový den, tedy tehdy, když Slunce vyjde přesně nad Řípem. Hodinová ručička – nebo spíš list z trhacího kalendáře – prst tyčící se k nebi, vertikála odbíjející čas všemu placatému tady dole. Ale taky se prý říkávalo, že kdysi prosil klobucký pastýř Ježíše Krista a svatého Petra, aby se nad ním smilovali a nechali ho na tomto světě navěky. A přesně podle přání toho hlupáčka se i stalo: zkameněl, proměnil se v obří balvan, který stojí nad vesnicí dodnes a nejspíš tu opravdu bude stát navěky. Tomu říkám nefalšovaný boží humor.

Číst dál

Volyňské Předšumaví, Pastvina u Přešťovic – přírodní památka

Volyňské Předšumaví, Pastvina u Přešťovic – přírodní památka

Přírodní památka Pastvina u Přešťovic, která byla vyhlášena v roce 1985 na ploše 1,3 ha, se nachází asi 2 km východně od Strakonic, nedaleko od výpadovky na Prahu. Jedná se o vcelku nenápadné území s cennými suchomilnými trávníky a s neméně cennými plochami s nezapojeným rostlinstvem. Výskyt vzácných druhů rostlin je podmíněn vápencovým podložím, cenné plochy jsou tvořeny jednak bývalou pastvinou a jednak těmi částmi opuštěných vápencových lůmků, jež nezarostly dřevinami.

Číst dál

Všetatské Polabí, Hrabanovská černava – národní přírodní památka

Všetatské Polabí, Hrabanovská černava – národní přírodní památka

Severně od Lysé nad Labem se nalézá významný zbytek polabských černav, chráněný od roku 1933, dnes v kategorii národní přírodní památka o výměře 52 ha. Vznik zdejšího slatinného ložiska je podmíněn prameny vápnitých vod vyvěrajících z křídového souvrství. Kdysi se zde nacházelo jezero, které se postupně zazemnilo, bezlesí se zde udržuje nepřetržitě od dob ledových, což podmiňuje výskyt velmi vzácných reliktních druhů, například ostřice Buxbaumovy (Carex buxbaumii) či třtiny přehlížené (Calamagrostis stricta). Území bylo několikrát poškozeno záměrným odvodněním, přesto patří k místům velmi cenným, což dokládá výskyt řady kriticky ohrožených druhů.

Číst dál

Všetatské Polabí, Netřebská slaniska – přírodní památka

Netřebská slaniska – přírodní památka

Jak již sám název napovídá, je v přírodní památce Netřebská slaniska v okrese Mělník chráněn jeden z posledních přirozených biotopů slanisek, dříve mnohem hojněji zastoupených jak na Mělnicku (navržená evropsky významná lokality soustavy Natura 2000 – Slaná louka u Újezdce), tak i dále ve směru na Kladno (zde byla kvůli tomuto biotopu vyhlášena přírodní památka Pod šibenicí u Velvar).

Číst dál

Všetatské Polabí, Písčina u Tišic – přírodní památka

Písčina u Tišic – přírodní památka

Pokud se rozhodnete jet vlakem z Prahy do Mladé Boleslavi, nemůžete minout sotva hektarový železniční násep u obce Tišice v blízkosti Neratovic. Toto území bylo v roce 1986 vyhlášeno tehdejším Okresním národní výborem v Mělníku jako chráněný přírodní výtvor, později přehlášený do kategorie přírodní památka.

Číst dál

Všetatské Polabí, Písčina u Tuhaně – přírodní památka

Písčina u Tuhaně – přírodní památka

Přírodní památka Písčina u Tuhaně se nachází při kraji obce Tuhaň, přibližně 7 km jihovýchodně od okresního města Mělník, ve Středočeském kraji. V letech 1994–2005 byla vyhlášena jako přechodně chráněná plocha, statut zvláště chráněného území požívá od července roku 2007. Vzhledem k mimořádně zachovalým společenstvům písčin je součástí návrhu na evropsky významnou lokalitu.

Číst dál

Všetatské Polabí, Polabská černava – národní přírodní památka

Všetatské Polabí, Polabská černava – národní přírodní památka

Nedaleko Mělníka je malá vesnička (nemá ani poštu) se zvláštním názvem Vrutice, a když u Mělníka, tak s přídomkem Mělnická. Vesnička by byla celkem neznámá, nebýt Národní přírodní památka Polabská černava, která se nalézá doslova za humny. Předmětem ochrany jsou především slatinné a bezkolencové louky, součástí chráněného území jsou i rákosiny, porosty vrb a olšina pod nádražím, celková výměra nepřesahuje 10 ha. Část cenných lokalit se nachází v ochranném pásmu. Území je chráněno od roku 1946, což jen podtrhuje jeho význam.

Číst dál

Vsetínská kotlina, Rybník Neratov – přírodní památka

Vsetínská kotlina, Rybník Neratov – přírodní památka

Východně od obce Prlov, v její části Neratov (okres Vsetín) se poblíž silnice z Prlova do Valašské Polanky nachází menší rybník, který byl především ze zoologických důvodů v roce 1999 vyhlášen chráněným územím. Lokalita je zajímavá výskytem významných druhů bezobratlých vázaných na vodní prostředí a také jako místo rozmnožování několika druhů obojživelníků.

Číst dál

Vsetínské vrchy, Ježůvka – přírodní památka

Vsetínské vrchy, Ježůvka – přírodní památka

V nadmořské výšce 430–530 m, přibližně 1,5 km severovýchodně od Vsetína se nacházejí bývalé pastviny. Jedna menší a jedna větší květnatá louka, které jsou navzájem odděleny a zároveň obklopeny lesním porostem, představují významnou část přírodní památky. Na prudkém jihozápadním svahu zde rostou společně s jalovcem vzácné druhy rostlin z čeledi vstavačovitých. To bylo také důvodem zřízení chráněného území, které bylo vyhlášeno na celkové ploše 4,9923 ha (z toho louky zabírají 1,2 ha) dne 14. 1. 1956.

Číst dál

Vsetínské vrchy, Louka pod Rančem – přírodní památka

Vsetínské vrchy, Louka pod Rančem - přírodní památka

Poměrně mladé chráněné území ležící asi 4 km východně od centra Vsetína, na pravém údolním svahu potoka Červenka, bylo vyhlášeno 22. 2. 1999 (mapa). Na ploše 0,72 ha jsou zde v nadmořské výšce 490–520 m chráněny květnaté louky s bohatým výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin, včetně vstavačovitých.

Číst dál

Vyšebrodsko, Čertova stěna-Luč – národní přírodní rezervace

Vyšebrodsko, Čertova stěna-Luč – národní přírodní rezervace

Na jihu českokrumlovského okresu se nachází velmi pozoruhodné místo: řeka Vltava zde vytváří hluboké údolí, v němž překonává terénní stupeň balvanitým peřejnatým tokem sevřeným mezi strmé balvanité svahy. Na nich byla postupně vyhlašována chráněná území, již v roce 1935 to byla státní přírodní rezervace Luč, v roce 1956 ji doplnila rezervace Čertova stěna. V roce 1992 byla obě tato území propojena, takže vzniklo jediné rozsáhlé chráněné území o rozloze 132,6 ha.

Číst dál