Na dohled známé NPR Soos (okres Cheb) se nalézá zajímavé území, od roku 1990 chráněné jako přírodní rezervace Děvín o výměře 6,5 ha. Jedná se o zbytek přirozeného toku Lužního potoka, který na základě snah ochranářů unikl v osmdesátých letech 20. století melioracím, a přilehlý les s malým přechodovým rašeliništěm s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

Některá botanicky zajímavá místa se nalézají na těch nejnepravděpodobnějších místech. Málem přímo pod dálničním sjezdem na Kynšperk nad Ohří (okres Sokolov), obklopena silnicemi a pásem bolševníkové buřeně, se ukrývá zajímavá mokřina se svahovým prameništěm slatinného charakteru. Místo je známé překvapivým nálezem vzácné pěchavy slatinné (Sesleria uliginosa), kterou zde na úpatí Slavkovského lesa jaksi nikdo neočekával. Už nikoli překvapivě je zde obklopena dalšími zajímavými, především mokřadními druhy.

Měli bychom si poctivě přiznat, že jakkoli jsou Čechy přeplněny kulturními skvosty prvořadého významu, skutečně významných památek přírodovědných, které by svým významem sahaly za místní, středoevropské hranice, máme poskrovnu. Jednou z nemnoha výjimek je národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní (mapa), kde přinejmenším velikost a mocnost křemelinového štítu je ojedinělá v rámci celé Evropy. Rezervace zde byla vyhlášena teprve v roce 1964 na ploše 221 ha, když byla konečně rozeznána mimořádná hodnota tohoto území. Ačkoli se jedná především o místo pozoruhodné z hlediska geologického, ani živá příroda nezůstává stranou a z místního hlediska se jedná i z tohoto pohledu o území významu prvořadého.

Na západ od Františkových Lázní (mapa) se nalézá soustava rybníků, mokřadů a podmáčených lesů, o níž je již delší dobu známo, že zde rostou i různé vzácné rostliny. K jejich ochraně – a též k ochraně vzácných druhů živočichů – byla vybrána nejzachovalejší část a v roce 1997 zde byla na ploše 24 ha zřízena přírodní rezervace, nazvaná právě podle jednoho z rybníků. Původním popudem k ochraně byl snad fytogeograficky významný nález šichy černé (Empetrum nigrum), časté spíše v horských oblastech. Teprve podrobný průzkum ukázal, že je území přírodní rezervace cennější, než se zprvu zdálo.

Přírodní památka Koubovský rybník byla vyhlášena dne 18. 2. 1998. Lokalita leží v Jihočeském kraji, v okrese Prachatice, katastrální území Třešňový Újezdec, v blízkosti městyse Lhenice, a to ve vzdálenosti 1,5 km jihovýchodně od něj, na Vadkovském potoce, v nadmořské výšce od 530 do 536 metrů. Předmětem ochrany je rybník a přiléhající slatinná louka o celkové výměře 3,48 hektaru.

Lesní rybníček Pětinoha se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od středu Horního Jelení (okres Pardubice). Je chráněn od roku 1982. Důvodem ochrany je zachování rostlinných společenstev vázaných na rybník a jeho blízké okolí a rovněž výskyt hvězdoše podzimního (Callitriche hermaphroditica).

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je řazen mezi silně ohrožené druhy květeny České republiky. V blízkosti Prahy jej můžete nalézt v Českém krasu, dále na sever potom v kaňonu Vltavy v Dolním Povltaví.

Nedaleko Kralup nad Vltavou, na levém břehu Zákolanského potoka, nad silnící č. 101 z Kralup do Kladna se vypíná členitá spilitová skála, chráněná jako nevelká (0,37 ha) přírodní památka Minická skála (okres Mělník – mapa). Předmětem ochrany jsou zbytky skalních stepí s řadou vzácných rostlin, z nichž za nejvýznamnější je patrně považován česnek tuhý (Allium strictum).

Nedaleko Kralup nad Vltavou, na pravém břehu Zákolanského potoka, se vypíná nad tratí Kralupy–Kladno skalnatý ostroh zvaný Koziňák a chráněný jako PP Otvovická skála (okres Mělník – mapa). Přestože se jedná o plošně nevelké území (1,3 ha), je významné výskytem vzácných a zajímavých druhů rostlin. Území je hojně navštěvováno, zvláště na jaře v době květu konikleců, hlaváčků a tařic.

Vltava opouští Pražskou kotlinu hluboko zaříznutým údolím lemovaným skalnatými srázy a roklemi. Na jejím levém břehu u pražské čtvrti Sedlec se nachází přírodní památka Sedlecké skály s pozoruhodnými společenstvy skal, teplomilné skalní stepi a křovin s výskytem chráněných a ohrožených druhů.

Jen několik kilometrů severně od Prahy se nachází malá obec Větrušice, zajímavá svojí polohou vysoko nad pravým břehem Vltavy. Přímo pod obcí se totiž rozpíná mohutné sklaní defilé, od roku 1969 chráněné, dnes jako Národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Asi 100 m vysoké skály jsou bohatě rozčleněny na hřebeny, skalky, úžlabiny i hlubší rokle. Jižní část je tvořena kyselými břidlicemi a buližníky, severní konec je tvořen mírně bazickými spility. Území je významnou křižovatkou teplomilné vegetace Českého krasu, Polabí a Českého středohoří.

Na sever od Hodonína, v prostoru mezi Hodonínem a Dubňanami, se rozprostírá rozsáhlý lesní celek zvaný Dúbrava. Na první pohled rozhodně nevypadá jako místo s významným výskytem vzácných rostlin a cenných rostlinných společenstev, vždyť celé území je protkáno sítí cest, zpevněných i nezpevněných, lze narazit i na nevzhledné stašidelně škrundající roury, ale navdory prvnímu dojmu a vytrvalému lidskému snažení je tomu právě tak. Jen malá část cenných ploch je maloplošně chráněna v PR Stupava a PP Pánov. Celé území je však zahrnuto do soustavy Natura 2000 jako Hodonínská doubrava, jehož rozloha činí 3029 ha.

Na okraji jihomoravské obce Milotice (okres Hodonín) se nachází mezi poli a vinohrady přírodní rezervace Horky, která představuje unikátní stepní společenstva se vzácnými druhy rostlin a živočichů v jinak intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině.

Podél železniční trati Břeclav – Přerov, mezi stanicemi Rohatec a Bzenec přívoz (Hodonínsko) se nalézá významná přírodní rezervace s jednoznačným jménem Váté písky. Zdejší písky pocházejí ze sedimentů řeky Moravy a byly vyváty během pleistocénu. Místy dosahují až mocnosti 30 m. Rozloha celé přírodní památky, která byla vyhlášena v roce 1990, dosahuje bezmála 100 hektarů a nalézá se v nadmořské výšce od 186 do 195 m.

Asi 200 m severně od osady Dětaň (okres Louny) se na jihovýchodním okraji Doupovských hor nachází přírodní rezervace Dětaňský chlum. Na jižně exponovaných svazích kóty Chlum (539 m) včetně náhorní plošiny se dochovaly teplomilné doubravy s enklávami stepních trávníků s typickou květenou, na jejichž ochranu byla v roce 1967 na ploše 35,60 ha rezervace vyhlášena.