Přímo uprostřed přírodního parku Džbán v okrese Rakovník (již téměř na hranici s okresem Kladno) bylo v roce 1988 vyhlášeno chráněné území k ochraně zajímavých teplomilných společenstev slínovcovitých, tzv. bílých strání. Tvoří je jižně exponovaný strmý svah východně od obce Milý v délce asi 700 m, v nadmořské výšce mezi 380–450 m n. m.

Národní přírodní rezervace Pochválovská stráň se nalézá severně od Řevničova v okrese Rakovník, na okraji křídové tabulové plošiny Džbán a nazvána je podle obce Pochvalov, zajímavé pěstováním chmele a, což je opravdu pozoruhodné, dřívější těžbou uhlí. Další zdejší pamětihodností je bývalé hradiště Dřevíč.

Přírodní rezervace V Bahnách patří mezi naše déle chráněná území, vyhlášena byla v roce 1952. Leží na horní část potoka Kačáku (v mapách často Loděnice) u obce Třtice nedaleko Nového Strašecí (okres Rakovník). Před mnoha staletími zdejšími podmáčenými oblastmi vedla „Trstenická stezka“ a podle rákosu (tedy „třtí“) je údajně pojmenována právě obec Třtice.

Národní přírodní památka Lužní potok se nachází v nejzápadnější části ČR, nedaleko od města Hranice (okres Cheb). Byla vyhlášena v roce 1989 k ochraně kriticky ohroženého sladkovodního mlže perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Tato škeble se vyznačuje dlouhým, složitým a snadno porušitelným vývojem od vajíčka k dospělci a jen zlomek vajíček se dočká naplnění. V dnešní přehnojené, zašpiněné a bezostyšně vysávané krajině pro ni není místo a přes usilovnou snahu ochranářů na obou stranách hranic stále nemáme vyhráno. Lužní potok totiž na části svého toku je potokem hraničním a záchranný program perlorodky je rozpracován spolu se sousedním Německem. Dalším zdejším významným obyvatelem je mihule potoční (Lampetra planeri).

Obec Studánka (místní část města Hranice) se nalézá v Ašském výběžku nedaleko německého Bad Elsteru a je pomístně známá jako rekreační oblast (mapa). Milovníci přírody si přijdou na své nejen v nedalekých chráněných územích, ale i přímo ve Studánce, kde litorál Nového rybníka ukrývá např. fytogeograficky významný rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius). Jinak rybník s plochou 4,3 ha slouží ke koupání a okolní lesy ke sběru hub.

Poněkud ošuntělé průmyslové městečko Rotava, ležící v Krušných horách na stejnojmenné říčce, najdeme nedaleko Kraslic na Sokolovsku. Jediné zdejší pamětihodnosti jsou svázány s okolní přírodou a jsou propojeny naučnou stezkou. Vedle téměř neznámých sluňáků a málo známé Skalky (postaru Felsl) je zdejším daleko nejznámějším výtvorem přírody útvar zvaný Rotavské varhany, jež je chráněn od roku 1953 jako přírodní památka Rotava o nepatrné výměře ani ne půl hektaru.

Na jihovýchodním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m n. m.) se nachází přírodní památka Vápenice (okres Prostějov), zřízená v roce 1990 na ploše necelých 20 ha k ochraně teplomilných trávníků s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Oblast Kosíře je přírodovědcům dobře známa, vyskytuje se zde řada zajímavých druhů, z rostlin je asi nejcennější výskyt mochny jahodovité (Potentilla sterilis) na několika mikrolokalitách v okolí. Samotné chráněné území je známo především pro hojný výskyt koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), čítající stovky jedinců.

Poměrně zajímavý fragment lužního lesa můžete nalézt v okrese Praha-východ mezi městy Brandýs nad Labem a Stará Boleslav. Ten byl v roce 1995 vyhlášen jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka.

V nadmořské výšce od 230 do 251 m, přibližně 2,5 km severozápadně od obce Krčmaň (okres Olomouc) se nachází zajímavá lokalita nazývaná Cigánské zmoly (mapa). Její zvlněný reliéf vznikl jako následek dávné těžby vápence. V současnosti je oblast již mnoho desítek let průmyslově nevyužívaná, a proto zde mohlo dojít ke vzniku jedinečných xerotermních společenstev vázaných na vápencové podloží. Z tohoto důvodu byla lokalita navržena k vyhlášení jako přírodní památka.

Ostrůvek teplomilné vegetace s vzácnými druhy rostlin, které jsou vázané na izolovaný výskyt vápenatého podloží (tzv. rendziny) se nachází asi 1,5 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc – mapa). Důvodem vyhlášení 19. 3. 1952 byla travnatá step na mírném svahu, která představuje pozůstatek původní vegetace. V nadmořské výšce okolo 220 metrů je zde chráněno území o rozloze 0,185 ha.

Na okraji vápencového Strejčkova lomu, asi 2 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc) byla 2. 6. 1952 vyhlášena přírodní památka o rozloze 2,37 ha (mapa). Už od roku 1941 byla oblast chráněná Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze. Těžba vápence je v této oblasti doložena už z roku 1513.

Chráněné území vyhlášené v roce 1998 na ploše 41,85 ha se nachází asi 1,5 km severovýchodně od Jiříkova u Kamene (okres Havlíčkův Brod – mapa).

Na východním svahu stejnojmenného kopce, v nadmořské výšce 445–525 m, nad obcí Kateřinice (okres Vsetín), leží přírodní rezervace Dubcová (mapa). Na ploše 5,8176 ha jsou zde již od 14. 1. 1956 chráněna svahová prameniště s mokřadní květenou, řídký lesní porost se světlinami a sušší květnaté louky.

Vrcholová část stejnojmenného skalnatého kopce v Hostýnských vrších nedaleko Chvalčova byla vyhlášena přírodní rezervací 9. 12. 1991 (mapa). V nadmořské výšce 704 m se nacházejí zbytky středověkého hradu, severní a severozápadní svah se sklonem až 60° je pokryt kamennou sutí, jižní část je pozvolnější. Rezervace sahá od nadmořské výšky 510 m až po vrchol kopce, od roku 2001 je její celková rozloha 23, 9397 ha.

Na prudkém suťovém svahu se sklonem až 55°, pod vrcholem stejnojmenného kopce, asi 4 km jihovýchodně od Chvalčova se rozprostírá přírodní rezervace Smrdutá (mapa) o rozloze 6,5137 ha. Pískovcová a slepencová skaliska a pseudokrasové jeskyně, společně se zachovalým původním lesním porostem tvoří v nadmořské výšce 530 až 750 m unikátní přírodní prostředí. Rezervace, která je domovem vzácných druhů rostlin a živočichů, byla vyhlášena 28. 9. 1975. Důvodem ochrany byl, kromě významných skalních útvarů, přirozený svahový les se společenstvy lipových javořin a bučin na skalnatých výchozech a balvanité suti, v podrostu s karpatskou květenou.