Na severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, jen několik set metrů od horního okraje obce Slavkov pod Hostýnem (okres Kroměříž), se rozprostírá přírodní památka Stráň, vyhlášená v roce 1992, s celkovou výměrou 8,6358 ha (mapa). Je to travnatý svah se solitérními lipami a několika skupinami borovic. V nadmořské výšce 450 až 580 m je zde chráněn polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk a pastvin, vyznačující se výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. Louka vklíněná do zalesněného svahu má také velký krajinářsko-estetický význam.

Na mírném jihovýchodním svahu kopce Klínec (668 m n. m.), asi 2,5 km východně od Rajnochovic (mapa), se rozkládá jediné zachovalé vřesoviště v Hostýnských vrších. Na ploše o rozloze 0,305 ha je zde v nadmořské výšce 600–644 m chráněna lokalita s početnou populací vřesu obecného (Calluna vulgaris).

Na jihovýchodním okraji Hradce Králové se nachází poměrně rozsáhlé chráněné území, které je tvořeno třemi na sebe navazujícími přírodními památkami Na Plachtě 1, Na Plachtě 2 a Na Plachtě 3 (mapa). První dvě území byla vyhlášena v roce 1998 v rozmezí dvou měsíců. PP Na Plachtě 3 bylo vyhlášeno v roce 2012. Celková rozloha chráněného území je 56,0989 ha. Částečně se překrývá s evropsky významnou lokalitou Na Plachtě, která má rozlohu 39,1417 ha a byla vyhlášena pro ochranu čolka velkého, modráska očkovaného a vážky jasnoskvrnné.

Národní přírodní rezervace Rejvíz patří k nejznámějším maloplošným chráněným územím ve Slezsku a patrně se jedná o nejznámější slezské rašeliniště vůbec. Najdeme ho asi 10 km východně od města Jeseník u stejnojmenné osady. Návštěvu této turistické atrakce lze jedině doporučit, přímo z naučné stezky pozorné oko zaznamená mnohou zajímavost: vzorové ukázky rašelinného lesa, prstantec Fuchsův, kýchavici bílou nebo třeba borovici blatku. A při troše štěstí bedlivé ucho může zaslechnout nápadný křik chřástala polního.

Areál Velké kotliny patří k nejpozoruhodnějším a nejvýznamnějším přírodovědeckým lokalitám střední Evropy. Je součástí národní přírodní rezervace Praděd a nejsnáze se k ní dostanete z Ovčárny. Dáte-li se cestou ke Karlovu, dorazíte k ní velmi pohodlným krokem do necelé hodiny.

Mám rád staré mapy. Zrovna před nedávnem jsem v jednom pražském antikvariátu objevil dosti podrobnou protektorátní mapu Hodonínska a části Břeclavska, která byla vytvořena podle revize z roku 1932. Velmi mne zaujala, je na ní totiž ještě patrné i dnes už zaniklé Kobylské jezero. Koupil jsem ji ale nejen proto. Celý tento kraj mám velmi rád, jezdím sem vždy s nadšením. Určitě bude zajímavé si projít tento kraj právě podle této mapy.

Mezi jihomoravskými Čejkovicemi a Čejčí (okres Hodonín, Hustopečská pahorkatina), se nacházejí tři zemědělsky nevyužívané kopce s prudkými stráněmi stepního charakteru, na nichž najdeme zachovaná xerotermní společenstva s řadou vzácných druhů rostlin. Na mapách se uvádějí jako Čejkovické Špidláky, jejich rozloha činí 17 hektarů a nacházejí se v nadmořské výšce 200–250 m.

Na našem území se pěstovaly mandloně (Prunus dulcis) už od začátku 17. století. O jejich existenci se však u nás samozřejmě dobře vědělo už mnohem dříve, zmiňují se o nich kupříkladu i české lékařské herbáře z 16. století, byla jim připisována velmi dlouhá řada výjimečných schopností. V této době se k nám nejspíš přivážely především z jihu Evropy, pěstovaly se však například i v německém Porýní. Největší mandloňové sady byly u nás vysázeny v minulém století kolem Hustopečí (okres Břeclav). Mandloně vyžadující teplé podnebí jsou v Evropě pěstovány hlavně ve Středozemí; hustopečské mandloňové sady jsou tedy unikátem nejen v České republice, ale také v rámci střední Evropy. Dnes provede návštěvníky dvěma zachovanými sady naučná stezka se sedmi informačními tabulemi a rozhlednou.

Rezervace Kamenný vrch u Kurdějova (okres Břeclav) má rozlohu bezmála 104 hektarů, nachází se v nadmořské výšce od 300 do 340 m, vyhlášena byla v roce 1956.

Jihomoravská obec Kurdějov (okres Břeclav) leží nedaleko Hustopečí a je významná svým původně gotickým kostelem, mimořádnou a nanejvýše zajímavou kulturní památkou, u nás vpravdě nevídanou. Mezi přírodovědci je Kurdějov ovšem proslulý spíše svým okolím s cennými stepními lokalitami, za všechny připomeňme Kamenný vrch u Kurdějova. Opomíjet nemůžeme ani lesy nad Kurdějovem, kde se na jediném místě u nás vyskytuje zajímavý relikt timoj trojlaločný (Laser trilobum).

Vinohrady, vinohrady a ještě jednou vinohrady. Na kopci kostelíček se hřbitovem, kousek dál požární zbrojnice a pod ní vinné sklepy, a to hned v několika řadách. A pak vesnička jako malovaná. Málokdo si uvědomuje, že právě toto místo se stalo pro většinu národa symbolem vesnice jihovýchodní Moravy. Mohou za to filmaři, kteří zde natočili několik ve své době úspěšných českých filmů (Plavení hříbat, Bouřlivé víno). Jsme ve Vrbici (domácí, promiňte, samozřejmě „na Vrbici“).

Pouzdřanská step a lesostepní doubrava Kolby patří k nejznámějším přírodním rezervacím jižní Moravy, i floristicky se jedná o evropsky významnou lokalitu. Nachází se severovýchodně od obce Pouzdřany (okres Břeclav), její výměra přesahuje 180 hektarů.

Bitva tří císařů je pojmem, jenž stále něco znamená a jenž nebyl zapomenut. Jednou z dotčených vesnic byl Újezd u Brna a dodnes zde lze vysledovat její stopy, například kapličku, kde kdysi stál samotný Napoleon. Naštěstí řádění vojsk nezničilo vše, co mu stálo i nestálo v cestě, a tak můžeme v přírodní rezervaci Špice, ba i v jejím okolí, obdivovat ostrůvek vzácné stepní teplomilné květeny.

V katastru obcí Javorník u Stach a Úbislav v okrese Prachatice byla roku 1988 vyhlášena přírodní rezervace k ochraně horských mezofilních luk a pramenišť s vysokou floristickou diverzitou. Dvě malé louky a les mezi nimi na jižním svahu Javorníku o rozloze celkem 2,7 ha hostí úžasné množství vzácných rostlin, zejména vstavačovitých. Orchidejové louky jsou právem považovány za nejvýznamnější v jihočeském regionu.

Asi 3,5 km jihovýchodně od Huslenek (okres Vsetín), na svazích pod hřebenem Hrachovce, najdeme horské květnaté louky (mapa), které se staly už v roce 1952 přírodní rezervací. Galovské lúky se rozprostírají v nadmořské výšce 710–740 metrů, přičemž celková výměra od roku 2002 činí 21,5533 ha.