Oblast soutoku Moravy a Dyje je protkána vodními toky, kanály, tůněmi a slepými rameny a vyznačuje se plochostí hodné nížinné nivy. Může se tudíž zdát přinejmenším podivné, že se zde nalézají ostrůvky suchomilného rostlinstva. Ty se ukrývají na takzvaných hrúdech, jinak pozůstatcích písečných dun, vytvořených v poledové době před nástupem lesa a zarovnaných postupně ve středověku působením člověka, a sice zanášením nivy zvýšeným přísunem usazenin. Na jejich suchomilné a světlomilné rostlinstvo je pohlíženo jako na zbytkové, reliktní, neboť i dnes se hrúdy vyhnou většině i velkých záplav a patrně na nich nikdy nerostl hustý, stinný les.

Košárské louky (okres Břeclav) se rozprostírají kolem soutoku Dyje s Kyjovkou, či přesněji na jih od něj, v oblasti soutoku Moravy a Dyje a jsou považovány za významné především z hlediska výskytu vzácných ptáků. Na jaře jsou pravidelně (uměle) zaplavovány a vyskytuje se zde řada zajímavých druhů rostlin. Větší část se nachází již mimo oboru Soutok, severně od nich lze spatřit ropné vrty a vede jimi bývalá signálka jindy přísně střežené hranice s kapitalistickým Rakouskem.

Nedaleko jihomoravských Rakvic, u Trkmanského dvora (okres Břeclav), byla v roce 2008 vyhlášena přírodní památka Trkmanec-Rybníčky o výměře 45 ha (mapa). Území se nachází v nivě Trkmanky, je tvořeno terenními sníženinami se slanomilnou květenou a s výskytem vzácných obratlovců. Hlavním předmětem ochrany je kriticky ohrožený pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum), který se v současnosti u nás vyskytuje již jen v okolí Rakvic. Část ploch s tímto pcháčem, které se nalézají mezi dálnicí a železniční tratí, však chráněna není.

Břeclav je jihomoravské město známé z lidových písní a také jako železniční křižovatka. Leží na řece Dyji a na obě strany jejího toku se od Břeclavi táhnou lužní lesy, které začínají div ne přímo ve městě. Nedaleko zámku, hned za vodárnou, se v Kančí oboře nalézá zajímavá tůň Bruksa, oblíbená zvláště místními rybáři (mapa).

Přímo uprostřed přírodního parku Džbán v okrese Rakovník (již téměř na hranici s okresem Kladno) bylo v roce 1988 vyhlášeno chráněné území k ochraně zajímavých teplomilných společenstev slínovcovitých, tzv. bílých strání. Tvoří je jižně exponovaný strmý svah východně od obce Milý v délce asi 700 m, v nadmořské výšce mezi 380–450 m n. m.

Národní přírodní rezervace Pochválovská stráň se nalézá severně od Řevničova v okrese Rakovník, na okraji křídové tabulové plošiny Džbán a nazvána je podle obce Pochvalov, zajímavé pěstováním chmele a, což je opravdu pozoruhodné, dřívější těžbou uhlí. Další zdejší pamětihodností je bývalé hradiště Dřevíč.

Přírodní rezervace V Bahnách patří mezi naše déle chráněná území, vyhlášena byla v roce 1952. Leží na horní část potoka Kačáku (v mapách často Loděnice) u obce Třtice nedaleko Nového Strašecí (okres Rakovník). Před mnoha staletími zdejšími podmáčenými oblastmi vedla „Trstenická stezka“ a podle rákosu (tedy „třtí“) je údajně pojmenována právě obec Třtice.

Rozlehlá Etiopská vysočina je rozčleněna do několika samostatných skupin, které se vyznačují velmi vysokými nadmořskými výškami. Jednou z nich je pohoří Wollo, které leží jihovýchodně od nejvyšší části této vysočiny, Simienských hor. Oblast je součástí Somálsko-etiopské provincie Paleotropis.

V srdci východní Afriky se rozkládá horská skupina Simienských hor; Etiopská vysočina zde dosahuje vrcholem Ras Dešen nejvyšší nadmořské výšky (4533 m). Území se rozkládá v Somálsko-etiopské provincii Paleotropis, do níž patří i nejvyšší horské skupiny na africkém kontinentu: Mt. Kenya, Kilimandžáro, Mt. Elgon, Ruwenzori a Virunga.

Súostrovie Falklandy sa nachádza v južnom Atlantiku, približne na 52° južnej zemepisnej šírky. Tvoria ich dva hlavné ostrovy – East Falkland, West Falkland – a 776 malých ostrovov. Majú rozlohu približne 12 200 km2. Počet stálych obyvateľov je 2932 (r. 2012), takmer 70 % žije v hlavnom meste Stanley. Na ostrovoch sa nenachádzajú ďalšie mestá, len izolované usadlosti, farmy a vojenská základňa RAF Mount Pleasant asi 50 km od Stanley.

Věnec Kapverdských ostrovů leží ztracen v Atlantiku asi 1400 km na jih od ostrovů Kanárských a 600 km od břehů Afriky. Nejbližším bodem na kontinentu je Zelený mys, Cap Vert, od nějž ostrovy dostaly jméno – ostrovy Zeleného mysu. Souostroví tvoří devítka ostrovů obydlených a několik dalších menších, neobydlených.

Centrální část Velkého Kavkazu nelze objektivně vymezit, ale kombinací geopolitických a orografických charakteristik jej lze definovat jako oblast hlavního kavkazského hřebene na západě od míst, kde formální hranice mezi Evropou a Asií vystupuje na tento hřeben (na 40° 39’ 42’’ východní délky) a začíná rozdělovat severní evropskou část od jižní části asijské, zpočátku spadající k pobřeží Černého moře, na východě pak končící posledním čtyřtisícovým masivem na hlavním hřebeni ležícím na hranicích Gruzie a Ruské federace, horou Diklosmta (4285 m n. m.).

Rezervace Biotopo Lic. Mario Dary Rivera, známá jako Biotopo del Quetzal, se nachází mezi městy Purulhá a Salamá v horské oblasti Sierra de Chuacús (navazující na pohoří Sierra de las Minas) ve východní části Guatemalské vysočiny, v provincii Baja Verapaz v Guatemale. Vznikla v roce 1976 z iniciativy přírodovědce Maria Dary Rivery na ochranu kvesala chocholatého (Pharomachrus mocinno) z čeledi Trogonidae, posvátného ptáka mayských indiánů a národního symbolu Guatemaly. Rezervace se rozkládá v nadmořské výšce od 1500 do 2305 metrů, rozkládá se na ploše 1017 ha a chrání primární horský mlžný les. Patří mezi sedm biosférických rezervací, které spravuje CECON (Centro de Estudios Conservacionistas), jež spadá pod univerzitu Universidad de San Carlos de Guatemala (USAC).

Guatemalský národní park Laguna Lachuá se nachází nedaleko mexických hranic, v departmentu Alta Verapaz. Rozprostírá se mezi řekami Chixoy (na severu a západě) a Icbolay (na východě) a horami Cerro La Sultana, Cerro Peyán (na jihu). Území bylo chráněno již od roku 1975 pod názvem Area de Reserva Lachuá. Teprve v roce 1996 tu byl na ploše 145 km2 vyhlášen národní park. Od roku 2006 je ekoregión Lachuá (tj. NP Laguna Lachuá včetně jeho nárazníkových zón o rozloze 428 km2) zahrnut rovněž do území Ramsarské úmluvy, která slouží k ochraně mokřadů s výskytem vzácných druhů vodního ptactva.

Národní park Tikal se nachází 64 km od města Flores na severu Guatemaly v provincii El Petén. Je součástí biosférické rezervace Reserva de Biosfera Maya, která byla založena v roce 1990. Navazuje na obrovskou biosférickou rezervaci Calakmul v Mexiku a chráněnou oblast Río Bravo v Belize, jež dohromady tvoří rezervaci o rozloze přes dva miliony hektarů. Reserva de Biosfera Maya zahrnuje největší oblast tropického deštného pralesa v Guatemale a Střední Americe se širokou škálou nedotčených přírodních stanovišť.