Ještě na sklonku 20. století byste na tomto místě našli jen zříceninu. V květnu 1945 byl totiž zámek vypálen, byly zničeny rovněž některé další objekty v parku. Teprve v devadesátých letech 20. století se lidé na obou stranách německo-polské hranice dohodli, že celému areálu navrátí jeho dřívější slávu a lesk. Investice do záchrany památky byly ohromné, leč rekonstrukční práce proběhly tak zdárně, že už v roce 2004 byl park se zámkem zapsán do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Botanická zahrada technické univerzity v Drážďanech se nachází u severozápadního okraje rozlehlého parku Großer Garten. Původně byla založena v roce 1815 na východním okraji starého města jako součást lékařské akademie. Prvním ředitelem byl Heinrich Gottlieb Ludwig Reichenbach (1793–1879), který zakládal i drážďanskou ZOO a vedl přírodovědné muzeum. Zahrada se těšila přízni saské panovnické rodiny a v krátké době dosáhla výrazného rozvoje – např. už 10 let po svém založení nabízela ve svém indexu 7800 položek.

V roce 1811 saský král Bedřich August I. pověřil Heinricha Cottu (1763–1844), aby založil saské zemské arboretum. Zahrada patřila k současně založené lesnické škole, ze které v roce 1816 vznikla Královská saská lesnická akademie. Dnes patří Technické universitě Drážďany. Po mnoha úpravách (1815, 1817, 1831, 1900, 1951, naposledy 1998) má arboretum rozlohu 33,4 ha a asi 16 km cest, především na svazích Kienbergu.

Německý Frankfurt nad Mohanem navštěvuje mnoho Čechů, zdejší veletrhy totiž patří k nejvýznamnějším akcím svého druhu na světě. Podávají si tu ruce obchodníci, průmyslníci, bankéři ze všech koutů planety, ale jen málokdo z nich ví o místní botanické zahradě. Trochu se schovává ve stínu zdejších mrakodrapů.

Botanická zahrada univerzity v Lipsku se nachází nedaleko středu města poblíž univerzitní kliniky. Je to nejstarší botanická zahrada v Německu a jedna z nejstarších vůbec. Původně byla založena v roce 1539 při univerzitě jako zahrada léčivých rostlin na místě bývalé zahrady kláštera dominikánů. V roce 1806 byla přesunuta na pozemek poblíž dnešní budovy říšského soudu; v této době její rozsah co do plochy i počtu pěstovaných rostlin dosáhl vrcholu, například sbírka kapradin byla v té době nejvýznamnější na světě.

Botanická zahrada v Mnichově byla založena v letech 1804–14 podle plánů krajinářského architekta F. L. von Sckella, a to jako park v blízkosti muzejního areálu (pinakotéky).

Mnichovská Anglická zahrada (původně nazývaná Theodors Park) patří se svými 4,17 km2 k největším evropským kontinentálním městským parkům, je dokonce větší než Central Park v americkém New Yorku. Cesty zde měří 78 km, z toho ty upravené pro koně 12 km.

Nejstarší park uprostřed bavorské metropole Mnichova navazuje na rezidenci kurfiřtů, později bavorských králů. Byl založen v letech 1613–17 za kurfiřta Maxmiliana I. v renesančním italském slohu, původně až za hradbami města. Dnes je zachován ve víceméně barokní podobě.

Mnichovský zámecký park Nymphenburg s rozlohou 180 hektarů (s přilehlými plochami 229 ha) se měnil podle dobových mód a trendů.