Denali National Park and Preserve se nachází v centrální části americké Aljašky. Na území tohoto národního parku se zvedá nejvyšší hora Severní Ameriky McKinley (Denali je dnes dosti preferovaný indiánský název této hory) s nadmořskou výškou 6194 m. Vlastní park zabírá 19185,76 km2, společně s rezervací v okrajových částech parku pak 24585 km2, takže je například větší než celé Slovinsko a jen o něco málo menší než Makedonie – takto tedy dopadá srovnání rozlohy samostatných evropských států s třetím největším národním parkem USA (největší národní park USA Wrangell–St. Elias je dokonce o poznání větší než Slovensko).

O tom, že je Severní Amerika zemí skutečně velkou, netřeba nikoho přesvědčovat. Pro Evropana značně gigantické poměry panují samozřejmě i v americké ochraně přírody. Našinec se musí trošku více nadechnout, aby plně vstřebal skutečnost, že například celková rozloha všech chráněných území v USA překračuje 200 tisíc kilometrů čtverečních, že největší americký národní park (Wrangell–St. Elias) je větší než celé Slovensko, a dokonce ještě třetí největší chráněná plocha USA (Denali National Park and Preserve) je jen o něco málo menší než Makedonie.

Grand Canyon National Park se nachází na severozápadě amerického státu Arizona, v kaňonu řeky Colorado a přilehlých oblastech. Poprvé byl Grand Canyon vyhlášen chráněným územím už v roce 1893, národním parkem se stal v roce 1919, od roku 1979 je zapsán v seznamu památek Světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho rozloha činí 4926,66 km2, jedná se o jedenáctý největší park USA, patří tedy v této zemi k parkům spíše střední velikosti. Délka kaňonu je 446 km, největší šířka 29 km, největší hloubka kaňonu dosahuje asi 1600 m.

Death Valley je údolí s nejníže položeným místem západní polokoule, zdejší solné jezero v Badwater Basin leží 86 metrů pod úrovní hladiny moře. Údolí smrti se nachází východně od východokalifornského pohoří Sierra Nevada a na severním okraji Mohavské pouště, má rozlohu téměř 8000 km2, je skoro 230 km dlouhé a 8 až 25 km široké. Tvoří velkou část stejnojmenného národního parku.

Národní park Joshua Tree se nachází v jihovýchodní části americké Kalifornie, na hranicích okresů San Bernardino County a Riverside County. Pokrývají ho Mohavská a Coloradská poušť, je pozoruhodným přechodem mezi dvěma odlišnými pouštními oblastmi. Celé území parku se nachází v Sonorské floristické provincii Madreanské oblasti. Chráněným územím se stal Joshua Tree National Park poprvé už v roce 1936, národním parkem byl však vyhlášen až v roce 1994. Jeho rozloha činí 3199,59 km2, jeho velikost je tedy srovnatelná zhruba s Libereckým krajem.

Yosemitský národní park patří k nejpopulárnějším chráněným územím v USA. Leží ve východní Kalifornii, v pohoří Sierra Nevada. Jeho rozloha není na americké poměry zrovna závratná, činí jen 3080 km2, je tedy o něco málo menší než náš Liberecký kraj, což z něj v rámci USA činí až 16. největší národní park. Hodnota tohoto pozoruhodného území je však značná, přes 94 procent parku tvoří divočina (Wilderness), tedy zóna panenské přírody s nejpřísnější ochranou. Národní park tu byl vyhlášen už v roce 1890 a v roce 1984 byl zapsán i do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Národní park Great Sand Dunes se nachází na jihu státu Colorado, v San Luis Valley. Chráněné území tu bylo vyhlášeno už v roce 1932, národním parkem se však tato oblast stala teprve v roce 2004. Celková rozloha dnešního parku činí 343 km2. Jak již samotný název parku napovídá, největší přírodní atrakcí jsou tu písečné duny – a ne ledajaké, hned nejvyšší v celé Severní Americe, zdejší duna zvaná Star Dune dosahuje výšky okolo 230 m.

V celých Spojených státech neexistuje místo, které bych miloval více než právě Mesa Verde! Tahle pustina v nejjihozápadnějším cípu státu Colorado mě totiž provázela po celé dětství ve vyprávění mého dědečka. Spustil-li děda „indiánskou písničku“, bylo to vždy o zdejším tajemně zmizelém kmeni Anasazi – já opravdu nevyrůstal na Apačích, byť se můj dědeček jmenoval Máj!

Národní park Everglades se nachází v nejjižnější části americké Floridy. Byl vyhlášen v roce 1947, od roku 1979 je uveden dokonce v seznamu památek Světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho současná rozloha činí 6105 km2, je tedy jen o něco menší než náš kraj Vysočina, což však stačí pouze k tomu, aby byl až v pořadí desátým největším národním parkem USA.

Crater Lake je bezodtokým jezerem sopečného původu, které najdeme na jihozápadě amerického státu Oregon. Leží v kaldeře sopky Mount Mazama v Kaskádovém pohoří, na ploše 52 km2. Jeho maximální délka je 10 km, šiřka 8 km a jeho úctyhodná hloubka 589 m z něj činí nejhlubší jezero USA, druhé nejhlubší v Severní Americe (po kanadském jezeře Great Slave Lake). Tato kaldera vznikla zhruba před 7700 lety, při silné erupci a následném zhroucení 3660 m vysoké sopky Mount Mazama. Tento vulkán se zde začal utvářet asi před půl miliónem let, nejstarší v současnosti nalezené horniny z okolí hory Mount Scott jsou staré zhruba 420 tisíc let.

Anglické slovo badlands není pro žádnou krajinu pojmenováním zrovna dvakrát přívětivým, a už vůbec ne lichotivým. Označuje obvykle místa značně suchá, zemědělsky zcela nezužitkovatelná. Pustina poznamenaná erozí – to je pravý význam slova badlands. Přesně takovou krajinu najdeme hned na několika místech Severní Ameriky, poměrně rozsáhlé území tohoto charakteru leží i na jihozápadě státu South Dakota.

Národní park Arches leží na východě amerického státu Utah, na sever od města Moab. Byl vyhlášen jako přírodní památka už v roce 1929, národní park se z něj stal v roce 1971. Park je zajímavý především pro své geologické pozoruhodnosti, je známý především svými četnými pískovcovými oblouky (jsou jich tu údajně na dva tisíce). Nejznámější z nich – Delicate Arch (na prvním snímku) – je v Americe nejspíš stejně známý jako Pravčická brána u nás, vždyť tento geologický útvar se dostal dokonce i na poštovní známky a státní poznávací značky Utahu. Procesy eroze a zvětrávání, které tyto oblouky vytvořily, zde probíhají nepřetržitě po více než 150 milionů let.

Bryce Canyon National Park se nachází v jižním Utahu. Chráněné území zde vzniklo už v roce 1924, národní park tu byl následně vyhlášen v roce 1928. Jeho celková rozloha činí 145 km2, horní okraj kaňonu leží v nadmořské výšce od 2400 do 2700 m, celkové výškové rozpětí parku činí 2000 až 2775 m n. m.. Je tedy o něco výše než třeba blízký národní park Zion. Jeho název upomíná na místního mormonského osadníka Ebenezera Brycea, který zde žil kolem roku 1874.

I když se národní park Capitol Reef nachází stále ještě v širším okruhu americké oblasti Four Corners, leží už přece jen trochu stranou hlavních turistických tras mezi ostatními jihoutažskými národními parky. Najdeme ho vlastně až na pomezí Colorado Plateau a pouštní oblast Green River, která se rozkládá severovýchodně od Capitol Reef. Krajina pouště Green River je velmi monotónní, ale když se dostanete až do Capitol Reef, čeká vás barevná satisfakce v podobě krajiny velmi barevně pestré, složené ze skal červených, oranžových až purpurových. Jméno parku dal světlý skalní masiv, který připomíná budovu známého Capitolu ve Washingtonu, hlavním městě USA.

V kategorizaci chráněných území a při rozhodování o využití krajiny se v USA používá několik různých pojmů, které dost jasně konkretizují míru ochrany přírody v jednotlivých územích. Velmi přísná ochrana přírody je třeba vyžadována v národních parcích – samotný National Park však určitě není kategorií s ochranou nejpřísnější. Je to trochu složitější.