Svět podle Tachtadžjana

Tachtadžjan

Když jsme se v roce 2012 rozhodli představit rozmanitost rostlinstva a květeny celého světa, ani jsme netušili, jakými Scyllami a Charybdami budeme muset proplout. Žádná nástraha však nebyla nepřekonatelná, a tak nyní můžeme ohlásit: naše putování po blízkých i vzdálených koutech Země dospělo do cíle.

Tachtadžjan

Holarctis Holantarctis Neotropis Capensis Australis Paleotropis

Při této příležitosti stojí za to náš projekt rekapitulovat. Jako základ jsme vzali fytogeografické členění, které vychází z práce ruského botanika arménského původu Armena Leonoviče Tachtadžjana (1910–2009) Florističeskie oblasti mira, které vyšly zprvu rusky v roce 1978 a v roce 1986 v anglickém překladu. Tachtadžjan vymezil celkem šest květenných říší:

Australis
Capensis
Holantarctis
Holarctis
Neotropis
Paleotropis

Následující Tachtadžjanova mapa už obsahuje jednotek více. Kromě všech šesti výše uvedených říší v ní najdeme i hranice podříší a oblastí. Podříší je osm, oblastí dokonce 34. Názvy všech regionů uvádíme i v Tachtadžjanově ruském originále:
Tachtadžjan
A. Holarktická říše (Голарктическое царство)
* Boreální podříše (Бореальное подцарство)
1. Cirkumboreální oblast (Циркумбореальная область)
2. Východoasijská oblast (Восточноазиатская область)
3. Atlanticko-severoamerická oblast (Атлантическо-Североамериканская область)
4. Oblast Skalistých hor (Область Скалистых гор)
* Starostředozemní podříše (Древнесредиземноморское подцарство)
1. Makaronésie (Макаронезийская область)
2. Středozemní oblast (Средиземноморская область)
3. Saharsko-arabská oblast (Сахаро-Аравийская область)
4. Íránsko-turanská oblast (Ирано-Туранская область)
* Madreanská podříše (Мадреанское подцарство)
1. Madreanská oblast (Мадреанская область)

B. Paleotropická říše (Палеотропическое царство)
* Africká podříše (Африканское подцарство)
1. Guinejsko-konžská oblast (Гвинео-Конгозезская область)
2. Súdánsko-zambezijská oblast (Судано-Замбезийская область)
3. Oblast Karoo-namibská (Область Карру-Намиба)
4. Oblast ostrovů Svaté Heleny a Ascension (Область островов Святой Елены и Вознесения)
5. Oblast východoafrického pobřeží
* Madagaskarská podříše (Мадагаскарское подцарство)
1. Madagaskarská oblast (Мадагаскарская область)
* Indo-malesijská podříše (Индо-Малезийское подцарство)
1. Indická oblast (Индийская область)
2. Indočínská oblast (Индокитайская область)
3. Malesijská oblast (Малезийская область)
4. Fidžijská oblast (Фиджийская область)
* Polynéská podříše (Полинезийское подцарство)
1. Polynéská oblast (Полинезийская область)
2. Havajská oblast (Гавайская область)
* Novokaledonská podříše (Новокаледонское подцарство)
1. Novokaledonská oblast (Новокаледонская область)

C. Neotropická říše (Неотропическое царство)
1. Karibská oblast (Карибская область)
2. Oblast Guyanské vysočiny (Область Гвианского нагорья)
3. Amazonská oblast (Амазонская область)
4. Brazilská oblast (Бразильская область)
5. Andská oblast (Андийская область)

D. Kapská říše (Капское царство)
1. Kapská oblast (Капская область)

E. Australská říše (Австралийское царство)
1. Severo- a východoaustralská oblast (Северо-Восточноавстралийская область)
2. Jihozápadoaustralská oblast (Юго-Западноавстралийская область)
3. Středoaustralská oblast (Центральноавстралийская область)

F. Holantarktická říše (Голантарктическое царство)
1. Oblast ostrovů Juana Fernándeze (Хуан-Фернандесская область)
2. Chilsko-patagonská oblast (Чилийско-Патагонская область)
3. Oblast subantarktických ostrovů (Область субантарктических островов)
4. Novozélandská oblast (Новозеландская область)

Oblasti Tachtadžjan dále rozdělil do řady provincií (my jsme jich po revizi zaznamenali přesně 152). Tachtadžjanovým dílem se inspiroval britský badatel Peter Martin Rhind, který původní koncept v několika málo detailech doplnil. Nezakrýváme, že Rhindovy internetové stránky nám byly velkou inspirací, ale od počátku jsme si uvědomovali různé problémy, s nimiž je jejich návštěvník konfrontován. Tím nejnápadnějším byly mapky, velmi zjednodušené a mnohdy nekorespondující se slovním vymezením.

Každá vymezená provincie je stručně charakterizována nejdůležitějšími vlastnostmi neživé přírody, které mají podstatný vliv na tamní flóru a vegetaci. Jsou to zejména geologie a klima, často i historický vývoj. Dále jsou popsány nejdůležitější rysy vegetačního krytu a konečně charakterizována květena – její rozmanitost, zvláštnosti i geografické vazby.
Ne vždy bylo jednoduché toto schéma důsledně dodržet. Někdy bylo dostupných informací málo, jindy jich bylo zase velmi mnoho, a bylo třeba z nich pečlivě vybírat. Často se stávalo, že se informační zdroje rozcházely – tehdy nastupovalo pátrání mnohdy až detektivní, abychom se dopátrali podstaty problému a zbytečně neopisovali – nerecyklovali – nepřesnosti, tím hůř chyby.

Jsou území „jednoduchá“, malá, s flórou čítající několik desítek druhů, ale jsou i území rozsáhlá, s mnoha vegetačními typy a počtem druhů v řádu desítek tisíc. V takovém případě bylo třeba zjištěné poznatky třídit a zjednodušovat, prostě vyhmátnout podstatu. Ke každému území na úrovni oblasti a provincie je připojen seznam druhů, které představujeme v systematické části našich stránek, u provincií i odkazy na dílčí lokality nebo významné badatele, kteří se o poznání daného území zasloužili. Dnes fungujeme tak, že každý nový zpracovaný druh je okamžitě přiřazen k těm jednotkám, z nichž pochází. Mimochodem, v souvislosti s tímto projektem jsme konfrontovali (a často upravovali či doplňovali) informace již obsažené v našich starších textech o jednotlivých druzích.

Hranice, které prezentujeme v mapkách, vycházejí z nejrůznějších dostupných zdrojů, zejména z různých regionálních vegetačních map v tištěné i elektronické podobě. Nutně představují určitou generalizaci; i když je můžeme v prostředí, v němž jsou prezentovány, zoomovat do úplného detailu, je třeba si uvědomit, že čím více mapku zvětšíme, tím větší možné chyby se dopouštíme. Berme tedy tyto hranice jako rámcové – někde tam prostě probíhají.

Jiné úskalí v sobě nese ohromné množství zdrojů, s nimiž jsme pracovali. Byly to studie nejnovější i letité, jejichž autoři používali nejen různá jména, ale i vymezení druhů, poplatná době i regionálním tradicím. Pro naše účely bylo potřeba nomenklaturu, která v sobě nese i ono taxonomické vymezení, důsledně sjednocovat. V tomto směru jsme se opírali o databázi The Plant List. Ani to však nebylo vždycky úplně jednoduché a ve speciálních případech bylo nutné udělat výjimku. Nejčastějším důvodem pro ni byla snaha udržet shodu s jmény a taxonomickým pojetím druhů i rodů středoevropské, zejména české květeny.

Tři roky, po které jsme alespoň virtuálně procestovali celou zemi od rovníku až k pólům, byly roky spojené s ohromným dobrodružstvím. Dobrodružstvím z objevování nejen vzdálených krajin a rostlin v nich rostoucích, ale také z odkrývání netušených souvislostí ekologických a historických nebo z hledání zdrojů a třídění informací v nich obsažených.

Ačkoli se náš projekt uzavřel, rozhodně tím nechcemi říci, že definitivně. Budeme dál přinášet samostatné medailónky botanicky zajímavých území či lokalit z celého světa, stejně tak lze očekávat, že budeme naše texty a informace v nich obsažené průběžně aktualizovat, zpřesňovat a doplňovat.

Děkujeme všem, kteří nám pomohli tento projekt realizovat, především desítkám fotografů, kteří naše články obohatili o snímky krajin celé planety.