Území vymezené přibližně od Sachalinu po Himálaj bylo v průběhu posledních velkých horotvorných pohybů poměrně stabilní. Severojižní průběh hlavních pohoří zde v dobách ledových umožnil snadnější migrace, a tím i přežití starých reliktů. Klima má gradient od mírného po subtropické, je oceanicky laděné a zčásti je ovlivněné monzuny.
Východoasijská oblast
Ve vegetačním gradientu se setkáme se smíšenými až subtropickými stálezelenými lesy, v horách je na více místech dosaženo alpinského stupně. Flóra vykazuje nejvyšší stupeň endemismu z celé Holarctis, vyskytuje se zde asi 20 endemických čeledí a kolem 300 endemických rodů, nápadné je zastoupení starobylých reliktů, např. jinanu (Gingko biloba), řada typických holaktrických elementů zde má vývojové centrum. Od jihu sem pronikají nemnohé tropické prvky (např. vegetace mangrove), ale zaujme i poměrně úzký vztah k flóře Severní Ameriky.
Východoasijská oblast
Východoasijská oblast se dělí na tyto floristické provincie:

Podpis"/
Tachtadžjan