Horní Hrad, známý také jako Hauenštejn, se nachází asi 5 km od Ostrova nad Ohří (Karlovarsko) ve skalnatém svahu rozlehlého údolí. Pod zámeckou kaplí v místě dřívější terasové zahrady najdeme nyní malou botanickou zahradu s arboretem. Zahrada byla v roce 1982 registrována u Poradního sboru pro botanické zahrady při Ministerstvu kultury ČR. Zahrada je soukromá a je přístupná veřejnosti k prohlídkám.

V jihočeské Bechyni najdeme na strmé skále nad řekou Lužnicí zajímavou zámeckou zahradu, která pamatuje samotného Petra Voka z Rožmberka. Dnes ale tuto zahradu mineme. Naše kroky tentokráte povedou k nevelkému kostelíčku za bechyňským náměstím. Tam objevíme pozůstatky staré zahrady klášterní.

Hrad Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) byl založen na počátku 14. století rodem pánů z Oseka, jimž náležel spolu s panstvím téměř dvě století. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v první polovině 16. století, kdy hrad patřil rodu Pluhů z Rabštejna. Nejvýše na skále je položen gotický hrad, který byl raně renesanční úpravou obohacen kamennými portály a nástěnnými malbami. Hradní nádvoří lemuje kromě čtverhranné věže s kaplí a vestavěnými tabulnicemi i Pluhovský palác a konírny.

Průhonice jsou obcí se snad největší koncentrací institucí, které se zabývají rostlinami u nás. Je to dáno tradicí, která sahá až do roku 1885, kdy majitel panství hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca založil zámecký park, ve kterém postupně shromáždil největší sortiment pěstovaných rostlin u nás. Kromě Průhonického parku, který dnes spravuje Botanický ústav Akademie věd ČR, si návštěvníci mohou prohlédnout i rozsáhlou Dendrologickou zahradu, která vznikla v sedmdesátých letech minulého století. Tato zahrada je součástí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Málo známá, ale v době květu velice atraktivní, je Botanická zahrada Chotobuz.

První snahy o vytvoření botanické zahrady v pražské Troji se datují k počátkům první republiky a nepřímo navazovaly na existenci Pomologického ústavu. Velkostatkář Antonín Svoboda daroval státu rozsáhlé pozemky pro výstavbu botanické zahrady, zoologické zahrady, vědeckých a výchovných ústavů v Troji a Bohnicích. Vznik nové pražské zahrady podporoval také prof. Karel Domin, který si byl vědom, že okolní výstavbou stísněná zahrada Na Slupi má jen malé možnosti dalšího rozvoje. Z velkolepých původních plánů však vznikla pouze ZOO, pozemky určené pro botanickou zahradu byly zastavěny vilkami. Z těchto pozemků dnes zahrada spravuje pouze památkově chráněnou vinici sv. Kláry (od roku 1995).

Existují místa, na kterých historie dodnes ohromuje svou monumentalitou – ta jsou obvykle vyhledávána turisty ze všech koutů světa, jejich fotografie najdete v barevných katalozích cestovních kanceláří, aspoň několikrát za rok se o nich doslechnete v médiích. Na těchto místech se nezřídka setkáte i s krásnými zahradami a parky. Jenže pozor – ona totiž také existují místa, kde historie dodnes ohromuje svou monumentalitou, ale přitom o nich vědí jen místní a zasvěcení, nikdy je nenavštívily týmy fotografů a manažerů cestovek, jejich jméno by se v médiích mohlo objevit snad leda v případě, že by na místní návsi přistál nefalšovaný létající talíř, eventuálně tu ztropil ostudu některý mediálně vykřičený jedinec. Ale co ten by tady dělal… Takže prostě nic, nemluví se o nich. No a hledání významných zahrad se tady obvykle podobá práci detektivní.

Zámek v západomoravských Jaroměřicích nad Rokytnou (okres Třebíč) byl v minulosti významným regionálním kulturním centrem. Velké proslulosti dosáhla především v první polovině 18. století zdejší hudebně-divadelní kultura. Na začátku 20. století v Jaroměřicích působil také významný český básník Otokar Březina (1868–1929).

Dvě tváře lidské existence – bohatství a chudoba, zdraví a nemoc, život a smrt. Právě tyto protichůdné póly bytí představují dva břehy Labe ve východočeském Kuksu. Na jednom břehu stával honosný zámek, krásné lázně, domy pro lázeňské hosty, divadlo, dům filozofů s knihovnou, na tom druhém jen špitál s kostelem a hrobka. A za špitálem ještě hřbitov. Mezi oběma světy vede jediná cesta – naprosto přímá, jen chvíli z kopce, pak zase nahoru… Ideovým autorem tohoto symbolického dvojsvětí byl hrabě František Antonín Špork (1662–1738).

K nejvýznamnějším historickým pokladům naší zahradní architektury, ale dokonce i k nejcennějším objektům zahradního baroka celé střední Evropy, bez sebemenších pochyb patří dvě zahrady kroměřížské. Obě zahrady – Květná a Podzámecká – byly společně s arcibiskupským zámkem v roce 1998 zapsány do seznamu památek Světového kulturního dědictví UNESCO.

Velmi pozoruhodný zámecký park obklopuje jihomoravský zámek v Lednici (okres Břeclav). Má celkovou rozlohu 170 hektarů a nachází se v nadmořské výšce okolo 172 m.

Zámek byl založen před vznikem města v roce 1501 Janem Černčickým z Kacova. Celý hradní areál byl postaven jako pevnostní čtverhran v pozdně gotickému slohu. Následující majitelé Pernštejnové přestavěli gotický hrad v jednoduchý renesanční zámek a z náměstí vytvořili první zámecké nádvoří. Další z majitelů Wolf ze Stubenberku začal s úpravami v duchu severské německé renesance. Změny se uskutečňovaly v několika etapách v letech 1558 až 1568. V roce 1824 byly realizovány návrhy pražského architekta J. F. Joendla.

Historie moravské Kroměříže je bohatá na významné události. Svou rezidenci tady měli olomoučtí biskupové, kteří se zasloužili o hospodářský a kulturní rozvoj města, v roce 1848 tu zasedal také ústavodárný říšský sněm. Velmi cenné jsou zdejší památky, do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO byl zapsán místní arcibiskupský zámek a kroměřížské zahrady – Květná i Podzámecká. Zdejší archiv navíc přechovává světově unikátní sbírku notových partů staré hudby. Narodil se zde i malíř Max Švabinský, dirigent Václav Talich, scenárista Miloš Macourek a písničkář Karel Kryl.

V samotném středu Prahy, skutečně jen pár kroků od Václavského náměstí, najdeme svět od rušné pražské tepny výrazně odlišný. Posezení v zeleni zde nabízí udýchaným kolemjdoucím stará klášterní zahrada.

Pražská Královská zahrada s letohrádkem královny Anny je součástí zahrad Pražského hradu. Na místě starých vinic ji založil císař Ferdinand I. Habsburský. Jejím účelem bylo zajistit královskému dvoru reprezentativní prostory pro pořádání kratochvílí, ale také shromažďovat exotické rostliny z dalekých zemí.

Malostranská Ledeburská zahrada patří k Palácovým zahradám na jižním svahu Pražského hradu. Jedná se o honosnou terasovou barokní zahradu italského typu. Její rozloha činí 0,18 hektaru a nachází se v nadmořské výšce od 205 do 230 m.