Neznám nejspíš nikoho, kdo by si severočeský Duchcov hned nespojil s působením legendárního sukničkáře Giacoma Casanovy (1725­–98). Ve službách hraběte Josefa Karla Eusebia z Valdštejna oprašoval zdejší zámeckou knihovnu od roku 1785, strávil tu v poměrně slušném hmotném zajištění poslední roky svého života, právě tady sepsal paměti svého nabubřelého života. Ale existuje ještě jedna pozoruhodná osobnost, která se k Duchcovu váže. Jenže rozhodně není tak mediálně vykřičená. Je jí středověký minnesänger Walther von der Vogelweide (asi 1170–1230). Pravda, ve skutečnosti tu nejspíš nikdy nežil, to jen jedna vousatá pověst zanesla jméno onoho skvělého pěvce-básníka do tohoto města. Místní však v jeho duchcovský původ věřili tak silně, že mu tu v roce 1911 postavili dokonce pomník. A proč by ne, pomníky dobrých pěvců přece nemohou urážet nikoho nikde na světě.

Jen nedaleko od středočeské Čáslavi (okres Kutná Hora) se nachází nevelký a dnes už i širší veřejností skoro zcela zapomenutý zámeček Filipov. V jeho okolí můžeme najít také pozůstatky dřívějšího zámeckého parku.

Najdeme u nás jen málo podobně hrůzných dokladů hlouposti a arogance komunistických mocipánů druhé poloviny 20. století, jako je případ normalizační „přestavby“ města Frýdku. „Nactiutrhači dějin“ – to by mohlo být pravé jméno pro bolševické tajemníky a jejich poskoky! Historické jádro tohoto slezského města bylo pod jejich rukama téměř zničeno. Na to, co zůstalo, můžeme nahlížet jen jako na tristní pozůstatek dřívější podoby slavného mariánského poutního místa. Frýdecká Panna Marie se jim prostě nevešla do stranických pouček o podobě socialistického města. Tak se ji snažili vymazat. V bezprostřední blízkosti ostravského „ocelového srdce republiky“ přece nemohlo podle jejich zvrhlé ideologie bít ještě druhé srdce – navíc srdce až tak sakrální povahy.

Zámek v Heřmanově Městci se nachází východně od centrálního Mírového náměstí při silnici do Chrudimi. Pozdně barokní stavba z roku 1784 byla přestavěna v roce 1876, konečná podoba pochází z let 1932–33. Od roku 1952 slouží jako Domov důchodců hlavního města Prahy, ale zámecký park je veřejně přístupný.

Jihočeskou obec Hlubokou nad Vltavou většina z nás jednoznačně ztotožňuje se zdejším zámkem. Nestojí totiž u nás až tolik podobně obecně známých staveb, zámecká budova je naprosto nezaměnitelná. Avšak už o poznání méně je širší veřejnost obeznámena se zdejším parkem. Přitom i ten patří k velmi cenným památkám.

Holešov se nachází v okrese Kroměříž, přibližně 18 km severně od Zlína. Městem se Holešov stal ve 14. století, vznik zámku je datován k roku 1650.

Skutečně převelice neobvyklý zámecký park najdete v okolí Hrádku u Nechanic. Tento zámek leží ve východních Čechách, pouhých 12 kilometrů od Hradce Králové.

Mezi Benešovem a Vlašimí najdeme nevelký, avšak malebný barokní zámek Jemniště. Součástí jeho areálu je i zámecký park.

Historie Jindřichova Hradce je předlouhá, pojí se s řadou významných jmen. Přiznávám rovnou, že pro mne je Jindřichův Hradec především městem barokního muzikanta Adama Michny z Otradovic (1600–1676). V roce 1633 se stal varhaníkem zdejšího chrámu, v roce 1673 tu založil dokonce fundaci pro studenty-hudebníky z jezuitské koleje. Právě zde vznikly jeho i dnes oblíbené písně, které netoliko v vzáctných městech od dobrých muzikantův, ale také v nejsprostějších městečkách od sprostných kantorův spívati a užívati se mohly. Blížím-li se tedy k Hradci, tak jedině s náležitou písní na rtu.

Nedaleko Kutné Hory, v katastru obce Svatý Mikuláš, najdeme jedinečný empirový zámek Kačina. Přímo na zámku můžete navštívit expozici zemědělského muzea, kolem zámku se rozprostírá rozsáhlý park. Celková rozloha zámeckého areálu činí zhruba 200 hektarů.

Že neznáte Kamenici nad Lipou? Vlastně se vám ani moc nedivím, ona totiž Kamenice leží trošku stranou hlavních turistických cest. Název tohoto nevelkého městečka v pelhřimovském okrese znají snad ponejvíce muzikanti, kteří si ho spojují s rodištěm hudebního skladatele Vítězslava Nováka (1870–1949). Sám V. Novák se ve svých pamětech o Kamenici zmiňuje spíše jen okrajově, i když přiznává, že návštěvy v kamenickém zámku patřily k nejpříjemnějším událostem jeho chlapeckých let. Nezapomněl zmínit ani svá dětská dovádění v zámeckém parku s tisíciletou lípou či pád do bazénu s koňskými pijavicemi.

V Klášterci nad Ohří se nad levým břehem řeky Ohře tyčí zámek, romanticky upravený ve stylu anglické pseudogotiky. Zámek je obklopen dendrologicky velmi cenným anglickým parkem o rozloze téměř 10 ha, ve kterém je vysazeno na 220 druhů dřevin a jejich kultivarů z celého světa. Zámek s parkem je součástí městské památkové zóny ve středu starého města.

V těsné blízkosti středočeského Benešova se nachází rozsáhlý komplex zámku Konopiště. I když historie tohoto místa je dlouhá, nejpodstatnějším obdobím zdejších dějin byl přelom 19. a 20. století. V této době zde sídlil následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este, který zámek koupil v roce 1887. Můžeme tedy o konopišťském zámku směle hovořit jako o sídle téměř císařském.

Zhruba 15 km jihovýchodně od Plzně, na rozhraní Plzeňské pahorkatiny a Podbrdska, na svazích nad řekou Úslavou a břehem Lopatského rybníka najdeme kouzelný lovecký zámeček zvaný Kozel.

Zámek Krásný dvůr se nachází nedaleko západočeských Podbořan, v okrese Louny. Park zde založil J. R. Černín, který se při cestách po západní Evropě inspiroval novou módou krajinářsky upravených parků.