Na východním okraji obce Skřivany (okres Hradec Králové), za velkým průmyslovým areálem, se nachází menší zámek přestavěný v letech 1867–68 v duchu anglické novogotiky. Jeho hranolová věž tyčící se na východní straně dvoupatrové budovy se spolu s cukrovými homolemi dostala i do znaku Skřivan.

Dva kilometry jihovýchodně od Chrudimi se nachází město Slatiňany známé především chovem kladrubských vraníků. Roku 1746 získali místní zámek Auerspergové, kteří výrazně zasáhli do života Slatiňan jak založením chovu koní, tak rozsáhlými úpravami zámku a založením parku.

Štiřín je vesnička ležící pouhých 25 km jihovýchodně od centra Prahy (okres Praha-východ). Dominantou obce je zámek a přilehlé pozemky, které leží v mělké pánvi nedaleko místního rozvodí Vltavy a Sázavy.

Městečko Světlá nad Sázavou stojí trochu mimo hlavních turistických cest. Obecně známá je spíš zdejší sklářská výroba, se kterou v posledních letech zacloumala hospodářská krize. Návštěva místního zámeckého parku tedy může být pro mnohé až určitým překvapením.

U romantického novogotického zámku z poloviny 19. století je rozsáhlý park (26 ha). Byl založen za prvního Rohana na panství (kníže Charles Alain de Rohan) po roce 1820, ale cenné dřeviny byly vysazovány především za 2. majitele panství Camille de Rohan, který měl skvělého spolupracovníka zahradníka V. Maška. Camille de Rohan se zajímal o rostliny především jako sběratel. V letech 1840 až 1850 zde bylo vysázeno nejvíce dřevin, podle dokladů 398 různých taxonů jehličnanů a 1495 listnáčů.

Není v této zemi mnoho měst, která by už po staletí požívala tak významného mezinárodního věhlasu, jemuž se těší severočeské Teplice. Zdejší lázně už v dosti dávné minulosti patřily společně s Karlovými Vary u nás k nejznámějším. Teplickou lázeňskou pohodu a klid navozují nepochybně i četné místní zahrady a parky. Velmi příjemná teplická botanická zahrada se nachází trochu stranou lázeňských cest. Ovšem i když vyrazíte rovnou do centra, zeleň rozhodně neminete. Vždyť dvaadvacet hektarů parkové úpravy přímo uprostřed města se prostě přehlédnout nedá! Přesně touto výměrou se honosí místní zámecký park.

Zámek Veltrusy (okres Mělník) byl vybudován v první polovině 18. století na vltavském ostrově. Na starém rameni řeky, které vedlo vlastně kolem celého zámeckého areálu, se sice v minulosti konávaly honosné vodní slavnosti, avšak blízkost Vltavy také přinášela zámku pochopitelné problémy – velká povodeň v roce 1764 silně poškodila zámeckou francouzskou zahradu, další záplavy, které následovaly v osmdesátých letech 18. století, změnily vodní režim v okolní krajině a poslední velká voda v roce 2002 zaplavila dokonce i zámek a stavby v parku. A aby to nebylo málo, tak ještě v červenci 2009 skolila vichřice ve zdejším parku přes 20 stromů.

Zámecký park ve Vlašimi se rozkládá na 75 hektarech v členitém terénu v zaříznutém údolí řeky Blanice, využívá přírodní terén s velkým převýšením. Park byl založen 1755 majitelem vlašimského panství Karlem Josefem Auerspergem a jeho manželkou na místě původní obory a zahrady. Park byl postupně upravován do osmdesátých let 18. století, a to ve slohu romantickém, přírodně krajinářském.

Obec Vrchotovy Janovice (okres Benešov) se nachází ve středních Čechách, asi 40 km od jižního okraje Prahy. Zdejší zámecký park má rozlohu pouhých 16,5 ha, z malé zahradní úpravy kolem zámku byl přeměněn na krajinářský po přestavbě zámku do novogotické podoby.

Jen několik kilometrů východně od České Lípy se nachází nevelká obec Zákupy. Už na náměstí si můžeme povšimnout velmi krásného sloupu Nejsvětější Trojice ze začátku 18. století. A sotva několik set metrů od náměstí se nad okolní terén zvedá i poměrně rozsáhlý zámek s parkem.

Východní Zápraží – tedy oblast ležící do 30 kilometrů východně od hranic současné Prahy – je krajem svérázným. Jeho severní hranici vymezuje Labe, na jihu jej ohraničuje řeka Sázava, až k samotné Praze přiléhá v Říčanech a Úvalech, na východě končí tento svět Pečkami a Zásmukami. Vše mezi tím je jaksi zvláštně utichlé, zamlklé či přímo zamlčené, skoro opomenuté. Nic moc nezmůže ani přítomnost dvou starých královských měst (Český Brod a Kouřim), staroslavného Sázavského kláštera, památných Lipan či legendární Čertovy brázdy. Přitom často i při návštěvách vísek sebemenších tu na vás vykoukne cosi, co by v jiných krajích bylo unikátem téměř závratným. Viděli jste třeba sgrafitovou fasádu zámku v Přerově nad Labem? Vyběhli jste někdy ke kapli Povýšení sv. Kříže u Bříství? Znáte homoli sv. Prokopa v Chotouni? Oněměli jste u zříceniny gotického kláštera v Klášterní Skalici? A co magicky nádherný románský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích? Byli jste u něj? A takových otázek bychom mohli položit ještě mnoho. K raritám tohoto kraje bezesporu patří i skoro neznámá zámecká grotta v Zásmukách (okres Kolín).

Uprostřed obce Zdechovice (okres Pardubice) se nachází zámek s parkem. Zámek byl postaven v roce 1803 Karlem z Paarů na místě, kde stávala tvrz. V roce 1889 jej koupil Otto Mettal, který zámek zrekonstruoval. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a od roku 1953 jej i park užívala naše armáda, kterou v roce 1968 vystřídala sovětská armáda. Ta Zdechovice opustila až v památném roce 1990. V polovině devadesátých letech 20. století získala zámek obec Zdechovice, která postupně rekonstruuje zámek i park.

Asi 7 kilometrů jihovýchodně od města Čáslavi leží obec Žleby, jejíž dominantu vytváří novogotický zámek postavený na ostrohu nad říčkou Doubravou a potokem Hostačovkou.

Městečko Zruč nad Sázavou (okres Kutná Hora) rozhodně dosud nepatří k nejvyhledávanějším turistickým cílům u nás. Díky téměř legendárnímu „Posázavskému pacifiku“ (železniční trať v jízdním řádu označená číslem 212) je znají nejspíš trochu víc jen trampové, v oblibě toto místo možná mají i vodáci zdolávající řeku Sázavu – mohutné stěny zdejšího zámku jsou totiž od trati i řeky zcela nepřehlédnutelné. Pokud jste ještě na tomto místě nikdy nebyli, tak určitě neváhejte a návštěvu neodkládejte, opravdu to tady stojí za to. Od dálnice D1 je to sem jen co by kamenem dohodil (a zbytek v pohodě došel).

Žďár nad Sázavou je jistě pro většinu našich čtenářů spojen s unikátním barokním poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, jehož stavitelem byl v letech 1719–22 významný architekt Jan Blažej Santini-Aichl (1677–1723). Tato věhlasná památka byla zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.