Nešťastné Polabí, tragické východní Zápraží… Na samém jeho okraji, kousíček od posledních domků Dobřichova (okres Kolín), obklíčená makovým polem stojí Pičhora. Vršek vcelku nevelký, spíš jen takový ušlápnutý pahorek, napohled žádná sláva od jihu ani severu. Jenže tahle Pičhora je v určitých vědeckých kruzích daleko věhlasnější, než by si hned tak někdo vůbec připustil. Mají to tady velmi rádi archeologové.
Významné zahrady
Podzámecká zahrada Kroměříž
Historie moravské Kroměříže je bohatá na významné události. Svou rezidenci tady měli olomoučtí biskupové, kteří se zasloužili o hospodářský a kulturní rozvoj města, v roce 1848 tu zasedal také ústavodárný říšský sněm. Velmi cenné jsou zdejší památky, do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO byl zapsán místní arcibiskupský zámek a kroměřížské zahrady – Květná i Podzámecká. Zdejší archiv navíc přechovává světově unikátní sbírku notových partů staré hudby. Narodil se zde i malíř Max Švabinský, dirigent Václav Talich, scenárista Miloš Macourek a písničkář Karel Kryl.
Polsko, Palmový skleník a zahrady u hradu Książ
Slezský rod Hochbergů z Hochbergu je známý i v Čechách, česká větev tohoto rodu – Hochbergové z Hennersdorfu – se nesmazatelně zapsala dokonce do dějin české botaniky založením jedné z nejstarších botanických zahrad u nás; tou byla zahrada u zámku v Hluboši u Příbrami. Zatímco sláva Hluboše skončila už v roce 1816, ve slezském Valdenburku (Waldenburg, dnes Wałbrzych v polském Slezsku) došlo k největšímu rozkvětu zdejších zahrad až v 19. a na začátku 20. století.
Polsko, Slezské Teplice, Park Zdrojowy Cieplice Śląskie-Zdrój
Při návštěvě Slezských Teplic (Cieplice Śląskie-Zdrój, Bad Warmbrunn) vás možná ani nenapadne, že se zrovna procházíte po nejstarších lázních na území dnešního Polska. Z malebného městečka s nevelkým náměstíčkem, zámkem, menším parkem, klášterem a několika termálními prameny vyzařuje klid hraničící až s příjemně uhrančivou a následováníhodnou leností. Dnes jsou sice lázně Slezské Teplice součástí Jelení Hory, blízkého zhruba osmdesáti tisícového města v podhůří Krkonoš, ale tady se opravdu vůbec nespěchá. Léčit se tu dají nemoci pohybového ústrojí, ale i choroby očí a ledvin.
Polsko, Varšava, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Warszawskiego
Botanická zahrada Varšavské univerzity byla založena v roce 1819 a jejím zakladatelem byl polský botanik Michał Szubert. Vznikla vlastně na místě dřívějších zámeckých zahrad, kde už stávaly bývalé královské oranžerie.
Polsko, Varšava, Ogród Saski
Ogród Saski – Saská zahrada byla založena polským králem Augustem II. Silným u barokního Saského paláce v letech 1713–33 na tzv. „Saské ose“, která sledovala linii paláců a parků spojující západní okraj Varšavy s Vislou. Zahrada byla projektována ve velkolepém francouzském stylu podle zahrad ve Versailles.
Polsko, Vratislav, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Wrocławskiego
Slezská metropole Vratislav musela být v minulosti městem naprosto okouzlujícím, překrásným a v mnoha ohledech jistě zcela výjimečným – vždyť si třeba vzpomeňte na veleslavnou zahradu Scholtzovu nebo se zkuste začíst do slezské lyriky 17. a 18. století. Jenže světu nevládne jen moudrost, krása a poezie, ke konci 2. světové války byla tehdy německá Vratislav prohlášena za pevnostní město, které mělo zastavit postup Rudé armády – proboha. Toto rozhodnutí znamenalo pro Vratislav totální katastrofu, 70 % města bylo zničeno. Stopy války jsou dnes patrné jen z architektonických kontrastů, ruce si tu trochu více natěsno podávají překrásné historické paláce s moderními architektonickými koncepcemi. Přesto tu najdete místa, z jejichž nádhery se tají dech.
Portugalsko, Azorské ostrovy, São Miguel, Parque Terra Nostra
V údolí Furnas na azorském ostrově São Miguel se nachází známý botanický park Terra Nostra. Byl založen před více než 200 lety. Dnes na ploše 12,5 ha provedou návštěvníky stezky mezi hájky, jezírky a meandrujícími potůčky k tématickým botanickým sbírkám a zákoutím pod nádhernými stoletými stromy; nevšedním zážitkem je i koupání v geotermálním bazénu.
Portugalsko, Lisabon, Jardim Botânico da Ajuda
Jardim Botânico da Ajuda byla založena v roce 1768 a byla první portugalskou botanickou zahradou určenou ke studiu a shromažďování nejrůznějších druhů rostlin. Vzkvétala ve druhé polovině 18. století, sbírky byly ale poničeny během francouzské invaze na začátku 19. století a později tornádem. Dnes je obnovena a je přístupná široké veřejnosti.
Portugalsko, Lisabon, Jardim Botânico da Universidade de Lisboa
Botanická zahrada v Lisabonu byla založena v polovině 19. století. V té době byla považována za jednu z nejlepších botanických zahrad Evropy a sloužila jako vzor při tvorbě jiných evropských botanických zahrad. V současné době svoji důležitost ztratila, ale stále je místem, které stojí za to navštívit.
Portugalsko, Madeira, Funchal, Jardim Botânico da Madeira
Botanická zahrada v madeirském Funchalu byla založena v roce 1960. Zaměřuje se především na
květenu Makaronésie, největší důraz je samozřejmě kladen na flóru samotného ostrova Madeira.
Portugalsko, Paisagem Cultural de Sintra
O výjimečnosti krásy portugalského města Sintra nelze pochybovat, vždyť už dávno se zapsala zcela nesmrtelně dokonce i do poezie – slavný lord George Gordon Byron Sintru přirovnal k samotnému ráji: Lo! Cintra’s glorious Eden intervenes, In variegated maze of mount and glen. Takže dnes trochu porušíme obvyklý styl článků v této rubrice – nebudeme se zmiňovat o zahradě jen jediné, prohlédneme si rovnou celé město. Oblast Sintry byla v roce 1995 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO jako významná kulturní krajina s romantickými stavbami – Paisagem Cultural de Sintra, tedy Kulturní krajina Sintry.
Praha, Dienzenhoferovy sady a smíchovská botanická zahrada
Je to dnes jen takových pár stromů mezi ulicemi, maličký parčík, kterého si mnohý řidič projíždějící přes nedalekou rušnou křižovatku ani nepovšimne. Ochranáři a památkáři sice na tomto místě evidují i jeden památkově chráněný strom (dub letní, Quercus robur, roste hned na kraji parku u křižovatky), ale jinak tu žádnou velkou parádu nehledejte. Snad může trochu zaujmou menší novodobá kašna, ale jinak nic moc. Ani vysedávat tady na lavičkách nestojí za to, aut je kolem až příliš mnoho. To spíš člověk odtud pokukuje na druhý vltavský břeh po veselém Tančícím domě, kousek odtud z Jiráskova mostu se nabízí i pohádkový výhled na Malou Stranu a Hradčany, právě tady si totiž Vltava moc pěkně hraje svou šířkou na veletok skoro až jihoamerických rozměrů.
Praha, Františkánská zahrada
V samotném středu Prahy, skutečně jen pár kroků od Václavského náměstí, najdeme svět od rušné pražské tepny výrazně odlišný. Posezení v zeleni zde nabízí udýchaným kolemjdoucím stará klášterní zahrada.
Praha, Havlíčkovy sady – Gröbovka
Park lidem pražským obecně zvaný Grébovka leží poněkud stranou frekventovaných turistických tras, zrovna mnoho cizozemců až sem na Vinohrady nedorazí. Navíc přiznám se, že v časech mého mládí jsem měl Grébovku spojenou spíše s místem bestiálních vražd, které tu měl páchat psychopatický dámský krejčí Miroslav alias Miki Opatovský – možná si i vy vzpomenete na kriminální film Otakara Fuky z roku 1986 s názvem Černá punčocha – takže vyrazit do Grébovky mě ani nenapadlo. Nicméně dnes vás mohu nadšeně ujistit, že strach rozhodně není tou nejintenzivnější emocí, se kterou se člověk v současné Grébovce může setkat. Spíše tu najdete klid a hodně velkou pohodu, tedy prožitky, které jsou v každodenní pražské pouliční vřavě vzácné.