Arboretum Püspökszentlászló leží u letního sídelního zámku severně od vesnice Hosszúhetény v pohoří Mecsek. Arboretum je součástí významného chráněného území Kelet-Mecsek Tájvédelmi Körzet. Celé pohoří je hustě zalesněné převážně bukovými, na jižních svazích též dubovými lesy s mnoha ohroženými maďarskými druhy rostlin. Mimo jiné zde leží severní hranice druhu Paeonia banatica.

Upper Barrakka Gardens – horní část zahrad Barrakka – je jeden z nejkrásnějších parků Valletty, hlavního města Malty. Zahrady byly vytvořeny na nejvyšším místě městských hradeb a nabízejí procházku po cestách pod stromy, mezi rozkvetlými záhony, kolem jezírka a panoramatický výhled na přístav a trojměstí na protějším břehu zálivu.

Botanickou zahradu s názvem Sir Seewoosagur Ramgoolam Botanic Garden najdeme na ostrově Mauricius ve městě Pamplemousses, které leží asi 11 km na severovýchod od hlavního města Port Louis. Název města Pamplemousses byl zřejmě odvozen od francouzského pamplemoussier, což je označení pro pomelo (Citrus maxima) – právě tuto užitečnou dřevinu sem přivezli už kdysi dávno Holanďané z Jávy. V Pamplemousses byla postavena také první továrna na zpracování cukrové třtiny na Mauriciu. A právě na tomto místě se psala poslední kapitola francouzského působení na ostrově. Tady se setkalo francouzské vojsko se svými anglickými nepřáteli a po kapitulaci 3. prosince 1810 se ostrov stal anglickou kolonií, kterou zůstal až do roku 1968.

Puerto Vallarta je krásné město na pacifickém pobřeží středomexického státu Jalisco, které se rozkládá podél širokého zálivu. Je známé především jako turistické středisko. Lidé sem přicházejí, aby si užili dlouhé pláže s jemným pískem, pětihvězdičkové hotely a skvělou mexickou kuchyni. Ovšem na zdejší botanickou zahradu narazí většinou jen náhodou.

V Mexiku najdeme asi čtyři desítky botanických zahrad. Patří k nim také Jardin Botanico Francisco Javier Clavijero, která se nachází ve městě Xalapa ve státě Veracruz, přesněji 122 km západně od přístavu Veracruz a 302 km východně od hlavního města Mexico City.

Ještě na sklonku 20. století byste na tomto místě našli jen zříceninu. V květnu 1945 byl totiž zámek vypálen, byly zničeny rovněž některé další objekty v parku. Teprve v devadesátých letech 20. století se lidé na obou stranách německo-polské hranice dohodli, že celému areálu navrátí jeho dřívější slávu a lesk. Investice do záchrany památky byly ohromné, leč rekonstrukční práce proběhly tak zdárně, že už v roce 2004 byl park se zámkem zapsán do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Botanická zahrada technické univerzity v Drážďanech se nachází u severozápadního okraje rozlehlého parku Großer Garten. Původně byla založena v roce 1815 na východním okraji starého města jako součást lékařské akademie. Prvním ředitelem byl Heinrich Gottlieb Ludwig Reichenbach (1793–1879), který zakládal i drážďanskou ZOO a vedl přírodovědné muzeum. Zahrada se těšila přízni saské panovnické rodiny a v krátké době dosáhla výrazného rozvoje – např. už 10 let po svém založení nabízela ve svém indexu 7800 položek.

V roce 1811 saský král Bedřich August I. pověřil Heinricha Cottu (1763–1844), aby založil saské zemské arboretum. Zahrada patřila k současně založené lesnické škole, ze které v roce 1816 vznikla Královská saská lesnická akademie. Dnes patří Technické universitě Drážďany. Po mnoha úpravách (1815, 1817, 1831, 1900, 1951, naposledy 1998) má arboretum rozlohu 33,4 ha a asi 16 km cest, především na svazích Kienbergu.

Německý Frankfurt nad Mohanem navštěvuje mnoho Čechů, zdejší veletrhy totiž patří k nejvýznamnějším akcím svého druhu na světě. Podávají si tu ruce obchodníci, průmyslníci, bankéři ze všech koutů planety, ale jen málokdo z nich ví o místní botanické zahradě. Trochu se schovává ve stínu zdejších mrakodrapů.

Botanická zahrada univerzity v Lipsku se nachází nedaleko středu města poblíž univerzitní kliniky. Je to nejstarší botanická zahrada v Německu a jedna z nejstarších vůbec. Původně byla založena v roce 1539 při univerzitě jako zahrada léčivých rostlin na místě bývalé zahrady kláštera dominikánů. V roce 1806 byla přesunuta na pozemek poblíž dnešní budovy říšského soudu; v této době její rozsah co do plochy i počtu pěstovaných rostlin dosáhl vrcholu, například sbírka kapradin byla v té době nejvýznamnější na světě.

Botanická zahrada v Mnichově byla založena v letech 1804–14 podle plánů krajinářského architekta F. L. von Sckella, a to jako park v blízkosti muzejního areálu (pinakotéky).

Mnichovská Anglická zahrada (původně nazývaná Theodors Park) patří se svými 4,17 km2 k největším evropským kontinentálním městským parkům, je dokonce větší než Central Park v americkém New Yorku. Cesty zde měří 78 km, z toho ty upravené pro koně 12 km.

Nejstarší park uprostřed bavorské metropole Mnichova navazuje na rezidenci kurfiřtů, později bavorských králů. Byl založen v letech 1613–17 za kurfiřta Maxmiliana I. v renesančním italském slohu, původně až za hradbami města. Dnes je zachován ve víceméně barokní podobě.

Mnichovský zámecký park Nymphenburg s rozlohou 180 hektarů (s přilehlými plochami 229 ha) se měnil podle dobových mód a trendů.

V centrální části Nepálu se nachází Káthmándská kotlina, nejstarší osídlená oblast v Nepálu. Je od nepaměti hlavním náboženským a kulturním centrem země. Sestává z území tří měst, dříve městských států – Káthmándú, Pátanu a Bhaktapuru. Údolí Káthmándú bylo v roce 1979 zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO; zahrnuje sedm skupin památek, které představují vrchol nepálského umění. Jednou z oněch památkových skupin je i Pašupatináth, nejsvětější místo hinduistů na posvátné řece Bágmatí.